Téma Vladimír Merta bylo v historii předmětem debat a kontroverzí. Od svých počátků až do současnosti hraje Vladimír Merta zásadní roli v různých aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a pohledy na Vladimír Merta a analyzujeme jeho dopad na kulturu, politiku, ekonomiku a další oblasti. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Vladimír Merta a jeho vliv na současný svět. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se snažíme osvětlit důležitost a relevanci Vladimír Merta v současném kontextu a poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Ing. arch. Vladimír Merta | |
---|---|
![]() Vladimír Merta (2017) | |
Základní informace | |
Narození | 20. ledna 1946 (79 let) Praha ![]() |
Původ | Česko |
Žánry | folk |
Povolání | zpěvák, filmový režisér, hudební skladatel, autor písní, básník a fotograf |
Nástroje | kytara a hlas |
Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
Rodiče | Augustin Merta |
Web | http://www.vladimirmerta.cz/ |
Významný nástroj | |
kytara | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimír Merta (* 20. ledna 1946 Praha) je český písničkář, publicista, spisovatel, fotograf, architekt a filmový režisér. Je rovněž autorem filmové hudby k několika filmům.
Pochází z hudebně nadané rodiny. Otec, válečný veterán Augustin Merta hrál na housle a matka zpívala. Vystudoval architekturu na ČVUT (absolvoval v roce 1971), poté v letech 1971–1976 studoval na FAMU, studium zde zakončil filmem Smrt krásných srnců podle knihy Oty Pavla. K jeho spolužákům na FAMU patřili mimo jiné Karel Smyczek, Karel Kovář a Luba Verecká. Mezi jeho pedagogy byli Jiří Sequens, Antonín Kachlík, Jaroslav Balík, Otakar Vávra, Radovan Lukavský a Karel Höger.[1]
Na konci 60. let nahrál ve Francii písničkářské album Ballades de Prague. Byl členem folkového sdružení Šafrán. Během osmdesátých let psal a režíroval animované filmy. Je zakládajícím členem Evropského kulturního klubu a aktivním členem OSA.