Jana Lewitová

V dnešním světě je Jana Lewitová velmi aktuální a zajímavé téma pro širokou škálu lidí. Vědět více o Jana Lewitová nám umožňuje lépe porozumět světu kolem nás a různým perspektivám, které existují. Ať už prostřednictvím historie, vědy, kultury nebo současných událostí, Jana Lewitová se stal ústředním bodem diskuse a reflexe. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jana Lewitová, od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto významného tématu.

Mgr. Jana Lewitová
Narození21. února 1954 (71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
VzděláníHudební akademie múzických umění
Povolánípěvkyně, violistka, hlasová pedagožka
Choťak. mal. Jiří Voves
Děti2
Rodičeprof. MUDr. Karel Lewit a Iris Lewitová
Příbuznísourozenci: Anita Bentley-Lewitová, Tibor Lewit, Clara-Maria Helena Lewitová (dříve Hermachová)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jana Vovsová-Lewitová (* 21. února 1954 Praha) je česká pěvkyně – mezzosopranistka, violistka, harfenice, hudební a hlasová pedagožka.

Životopis

Pochází z rodiny lékaře, prof. MUDr. Karla Lewita (1916–2014), pražského neurologa, zakladatele oboru myoskeletární medicíny a jeho původem irské manželky, překladatelky Iris. Narodila se jako jejich čtvrté, nejmladší dítě.

Zpěvu se věnovala od dětství, zprvu pod vlivem své matky. V letech 1969–1973 absolvovala Akademické gymnázium v Praze. Jako mezzosopranistka začala zpívat ve sdružení Pražských madrigalistů a nastoupila ke studiu zpěvu na HAMU, po prvním ročníku přešla do třídy prof. Karla Bermana, s nímž se spřátelila i mimo školu. Soukromě se učila zpěvu u prof. Terezie Blumové. Během studií a dále až do roku 1989 zpívala s poloamatérským souborem Renesex vedeným Danielem Špičkou.

Provdala se za malíře Jiřího Vovsa. V praxi sólové pěvkyně, mezzosopranistky, nazpívala například písně Johna Dowlanda s doprovodem loutny. Spolupracovala s loutnistou Rudolfem Měřínským a s kytaristou i loutnistou Vladimírem Mertou, s nímž se věnovala repertoáru židovských šefardských písní, a ve Slavonicích spolupořádala dílnu zpěvu balad.[1]

Jako hlasová pedagožka vyučovala zpěv na Vyšší odborné škole pedagogické ve Svatém Janu pod Skalou, také na katedře alternativního divadla DAMU. Vyučuje dosud soukromě.[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy