Jaromír Nohavica

Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica (2019)Jaromír Nohavica (2019)
Základní informace
Narození7. června 1953 (70 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PůvodČeskoslovensko
Žánryfolk, folk rock
Povolánímuzikant
Nástrojekytara, heligonka a hlas
OceněníPremio Tenco (2011)
medaile Za zásluhy 1. stupeň (2017)
Puškinova medaile (2018)
Manžel(ka)Martina Nohavicová
DětiJakub a Lenka
SídloOstrava
PodpisPodpis
Webwww.nohavica.cz
Významný nástroj
kytara, heligonka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jaromír Nohavica

Jaromír Nohavica (* 7. června 1953 Ostrava) je český folkový písničkář, textař, libretista, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista. Hraje také na heligonku.

Život

Pochází z Ostravy. První píseň napsal již v osmi letech. Na kytaru hraje od svých třinácti let, přičemž původně jeho otec chtěl, aby hrál na housle, k těm ale nepřilnul. Sám se však navíc naučil hrát na několik hudebních nástrojů. V letech 1978–1981 dálkově studoval na Střední knihovnické škole v Brně. Začal také studovat na Vysoké škole báňské, ale studia přerušil, vystřídal několik zaměstnání, načež raději zůstal volným textařem. V tomto oboru se proslavil textem Lásko, voníš deštěm pro Marii Rottrovou (She’s Gone od Black Sabbath), ale psal také například pro Věru Špinarovou atd.

Veřejně začal vystupovat v  roce 1982. V osmdesátých letech se o  něj zajímalo publikum, tajná policie i exilový magazín Svědectví. S ideologickými problémy při organizování koncertů se setkal v letech 1984+, 1987 a 2022.

Vystupoval samostatně, případně s doprovodem či kapelou. Spolupracoval s méně významnými regionálními kapelami, ale také například se skupinou Čechomor.

Jako herec ztvárnil roku 2002 hlavní roli „Jarka Nohavici“ ve filmu Petra Zelenky Rok ďábla. Za hudbu k tomuto filmu dostal spolu s Čechomorem a Karlem Holasem Českého lva za nejlepší hudbu.

Postupně se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků a v roce 2004 získal i některá ocenění. Časopis Rock & Pop vyhodnotil jako nejlepší české hudební album od roku 1989 jeho Divné století. Akademie populární hudby jej zařadila při vyhlašování výsledků ceny Anděl 2003 do Síně slávy a byl nominován ve dvou dalších kategoriích. V cenách Anděl 2009 vyhrál v kategorii nejprodávanější album a v Anděl 2010 se stal zpěvákem dvacetiletí. Nesmírně populární jsou jeho živá vystoupení, v roce 2017 si například skvěle poradil s pražskou O2 arénou.

Bydlí v Ostravě, předtím žil v Českém Těšíně. Má ženu Martinu a dvě děti – syna Jakuba a dceru Lenku. V roce 1997 získal titul mistra republiky ve stolní hře scrabble. Jeho literárním oblíbencem je Bohumil Hrabal. V únoru 2008 bylo vydáno album Ikarus, které bylo nahráno na osmi koncertech v Ostravě v lednu 2008.

Je velký fanoušek fotbalového klubu FC Baník Ostrava, nazpíval také klubovou hymnu Baníčku, my jsme s tebou. V roce 2012 se stal honorárním členem občanského sdružení Baník Baníku.

Dne 28. října 2017 obdržel z rukou českého prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, medaili Za zásluhy v oblasti umění. Nohavica dostal v roce 2017 také cenu Stříbrný lukostřelec. Nad tímto oceněním převzal záštitu český prezident Miloš Zeman a ruské velvyslanectví v Praze. Ruský prezident Vladimir Putin udělil Nohavicovi v roce 2018 Puškinovu medaili.

Spolupráce s fanoušky po internetu

Jako hlavní komunikační médium pro kontakt se svými fanoušky využívá internet. Na svém webu zveřejnil volně ke stažení MP3 album Pražská pálená a stejně tak i na sklonku roku 2006 mini CD Od Jarka pod stromeček. Pravidelně na svém webu zveřejňoval každé pondělí jednu píseň popsanou dobovými audio- a videoukázkami, fotografiemi a zejména komentářem mapujícím na pozadí dobových souvislostí celou svou tvorbu. Časem se však tato činnost stala pouze příležitostnou. Dlouhodobý a jedinečný projekt nese název Archiv pod lupou. V roce 2010 vydal a přes internet distribuoval DVD z benefičního adventního koncertu, použil protokol BitTorrent.

Na tři série krátkých zhudebněných fejetonů z let 2009–2012 navázaly Virtuálky 2022, sedmnáct „popěvků jen tak."

Dílo

Jaromír Nohavica, akordeonista Robert Kusmierski a bubeník Pavel Plánka, koncert Poruba, 2019

Zpívá především vlastní písně, také však překlady písní ruských autorů Vladimira Vysockého nebo Bulata Okudžavy – sám se mnohokrát zmínil o svém tíhnutí k ruským inspiracím. Zhudebnil a nazpíval některé básně ze Slezských písní Petra Bezruče, roku 1982 zhudebnil báseň „Dezertér“ ze sbírky Jiřího Šotoly „Za život“. Jeho písně jsou do značné míry oblíbené díky tomu, že zpívá o obyčejném životě a o člověku, jsou lyrickoepické, často však i ironizující. Nohavica ve své tvorbě používá nářečí z Ostravska a okolí Těšína.

Vedle písničkářské tvorby překládá Mozartovy opery do češtiny. V roce 2006 obdržel za český překlad opery Cosi fan tutte Cenu Sazky a Divadelních novin. V roce 2007 přeložil operu Don Giovanni.

Diskografie

Studiová alba Koncertní alba Kompilační alba Malé desky Spoluúčasti Těšínské niebo: Radovan Lipus, Jaromír Nohavica, Renata Putzlacher-Buchtová a Tomáš Kočko Výběry graffiti ve Varšavě

Filmy

Hrané filmy Dokumentární filmy

Dokumentární filmy Poprvé, aneb střípky ze života J. N. a Jarek a Amadeus vyšly 14. května 2009 na DVD Rodinné stříbro I. (Indies Happy Trails).

Televizní a rozhlasové pořady

Knihy

Divadlo

Přebásnění operních libret Muzikály

V divadelní adaptaci (2018) podle románu Boží mlýny (1919) od Jana Vrby bylo využito tucet Nohavicových písní.

Ohlasy

Ankety, ocenění, nominace (výběr)

Odraz v kultuře

Jeden popěvek Vladimíra Veita s textem Jaroslava Hutky a druhý s textem Ireny N. (Tři agenti) se objevil v létě resp. na podzim roku 2007.

Nohavicovu píseň Pane prezidente nazpívali Žamboši pod názvem Pane Nohavico. Sebeironicky si v ní stěžují na úděl folkového písničkáře, kterému se těžko překračuje stín starých bardů.

V roce 2021 vyšla kniha španělského spisovatele Ángela Estebana Obklopeni knihami v překladu Dominiky Černé. Kniha obsahuje životopisné medailony osobností, které strávily část svého života jako knihovníci. Za Českou republiku je uveden vedle Jiřího Mahena Jaromír Nohavica.

Na podzim 2022 napsal Marek Řezanka báseň Pro lásku boží. Text později zhudebnil Jozef Kupčík.

Kauza spolupráce s StB

Po odtajnění spolupracovníků StB se zjistilo, že je v těchto registrech od roku 1986 jako agent veden pod krycím jménem „Mirek“, evidenční čísla 29 320, 932 007, Necenzurované Noviny č. 04/ 2000, str.56 a ke spolupráci se Nohavica přiznal. Později na svém webu reagoval na zprávu a prohlásil, že nikoho neudal a že StB všechna jména znala, což potvrzuje i názor odborníků. Nalezená část souvisejícího spisu naznačuje, že Nohavica poskytoval i informace, které byly sice poměrně banální, ale podrobné a StB je všechny znát nemusela; Nohavica přesnost zápisu zpochybňuje. V listopadu 2007 média téma Nohavicovy spolupráce s StB znovu otevřela v souvislosti s písní Udavač z Těšína od Jaroslava Hutky, ve které a v komentářích k níž Hutka odsuzuje Nohavicovu spolupráci, konkrétně donášení na Karla Kryla po jejich setkání v srpnu 1989 ve Vídni. Nohavica dal klíče od svého bytu Krylovi. Mezi lety 1984 a 2022 poskytl Nohavica více jak 66 rozhovorů. Podle Lidových novin, s odkazem na archiv ministerstva vnitra v Kanicích u Brna, předal v únoru 1989 řídícímu důstojníku informaci o publicistovi Vladimíru Hanzelovi a jeho partnerce Polákové, kteří mu o měsíc dříve předložili petici za propuštění Václava Havla. Nohavica ji podepsal a následně o tom informoval StB. Jaromír Nohavica také vydal píseň „Já si to pamatuju“, kde vysvětluje, že ke spolupráci s StB byl donucen.

Registrace Jaromíra Nohavici jako spolupracovníka StB byla jedním z důvodů, proč jej pořadatelé nepozvali na „megakoncert“ pro Paměť národa k výročí republiky.

Nedoporučení, zákazy a rušení

Poprvé Nohavica vystoupil v sobotu 28. března 1982 na Folkovém kolotoči v Ostravě–Porubě, v té době ještě jako profesionální textař. Někdy poté absolvoval kvalifikační zkoušku a po schválení(!) programu vystoupení se stal profesionálním umělcem pod uměleckou agenturou Krajského kulturního střediska (KKS) v Ostravě.

Osmdesátá léta 2022

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Jaromír Nohavica, Slovnik ceske literatury po roce 1945, 29. 9. 2015
  2. ↑ Nohavica, Jaromír, Český hudební slovník osob a institucí .
  3. ↑ Biografia, Nohavica.cz .
  4. ↑ Vladimír Vlasák: Vzácný i lidový Nohavica, iDnes.cz, 16. 3. 2003
  5. ↑ a b c d e HRDINKA, Martin. Ankety Zlatý slavík a Český slavík 60 let – Jaromír Nohavica 70. Rozhlas.cz . 10. červen 2023 . Dostupné online. 
  6. ↑ Houda (2023), str. 273.
  7. ↑ Houda (2023), str. 251.
  8. ↑ Houda (2023), str. 66–67.
  9. ↑ Houda (2023), str. 208–213.
  10. ↑ Novinky aktuální. 16. 3. 2022 - Narozen v komunismu, umřu v komunismu, Nohavica.cz .
  11. ↑ Akademie populární hudby – historie. www.aph.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-04-01. 
  12. ↑ IREPORT.CZ. LIVE: Jaromír Nohavica v O2 areně přesvědčil o své výjimečnosti. iREPORT – music&style magazine. Dostupné online . 
  13. ↑ Mistrovství ČR ve hře scrabble
  14. ↑ http://www.banikbaniku.cz/honorarni-clenove/jaromir-nohavica/ Jaromír Nohavica honorární člen
  15. ↑ Prezident Zeman udělil státní vyznamenání Schröderovi, Troškovi i Vondráčkové. Novinky.cz. 2017-10-28. Dostupné online .  Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine.
  16. ↑ a b Katovice nechtějí koncert Nohavici kvůli jeho vztahům s Putinem, ČTK, 1.3.2022
  17. ↑ FOLKtime: Pražská pálená Jarka Nohavici
  18. ↑ Nohavica je Ježíšek a zas rozdává desku. Aktuálně.cz . Economia, a.s., 2006-12-14 . Dostupné online. 
  19. ↑ Archiv pod lupou
  20. ↑ JAVŮREK, Karel. Jaromír Nohavica zdarma šíří své DVD pomocí torrentu. Živě.cz . 2011-01-04 . Dostupné online. 
  21. ↑ Virtuálky 2022, Youtube.com, 2022 .
  22. ↑ SIMKANIČ, Ján. Fenomén Nohavica: svědomí, co zvrací v národě. Deník N. 2022-11-25. Dostupné online . 
  23. ↑ Novinky aktuální. 31. 7. 2022 - VIRTUÁLKY POKRAČUJÍ, Nohavica.cz .
  24. ↑ Po našymu: Karviňocy, fajně se tu žyje, ni?. E15 . . Dostupné online. 
  25. ↑ Josef Herman: Don Giovanni v Ostravě Archivováno 15. 9. 2009 na Wayback Machine., Hudební rozhledy 02/08 Archivováno 15. 9. 2009 na Wayback Machine. ISSN 0018-6996
  26. ↑ http://www.nohavica.cz/_pl/diskografie/alba/disk_kometa_pl.htm
  27. ↑ Various - 20Ers. : Dostupné online. (italsky) 
  28. ↑ Jarek v Moskvě, Ceskatelevize.cz, 1. dubna 2014 .
  29. ↑ Václav Souček: Jarek v Moskvě, Rozhlas.cz, 6. dubna 2014 .
  30. ↑ Jarek v Moskvě (TV film), CSFD.cz .
  31. ↑ Minišou Karla Šípa: Epizoda 4, Ceskatelevize.cz, 1. května 2021 .
  32. ↑ Tváře folku: Jaromír Nohavica, Ceskatelevize.cz, 4. listopadu 2021 .
  33. ↑ Kupředu do minulosti, Radiouniversum.cz, 19. února 2022, vysíláno 19.3., 26.3., 2.4. a 9.4.2022 .
  34. ↑ a b Všechnopárty, Ceskatelevize.cz, 10. listopadu 2023 .
  35. ↑ Opera, Nohavica.cz .
  36. ↑ Jaromír Nohavica, Ondřej Havelka, Marko Ivanović – Lazebník sevillský!!! po ostravsku, Operaplus.cz, 12. června 2017 .
  37. ↑ a b c ČTK, iDNES.cz, kot. Divadelní ceny získal Nohavica i Trojan. iDNES.cz . 2. 10. 2006 . Dostupné online. 
  38. ↑ Jaromír Nohavica přebásnil Figarovu svatbu, Denik.cz, 5. března 2009 .
  39. ↑ Autoři: Mozart a Nohavica, Lidovky.cz, 5. března 2009 .
  40. ↑ Jaromír Nohavica, Ondřej Havelka, Marko Ivanović – Lazebník sevillský!!! po ostravsku, Operaplus.cz, 12. června 2017 .
  41. ↑ Muzikál, Nohavica.cz .
  42. ↑ Malované na skle 2016/2018, Divadlobodlak.cz, 2019 .
  43. ↑ Světová premiéra muzikálu Romeo a Julie ostravského týmu Urbánek - Nohavica, Novinky.cz, 7. prosince 2017 .
  44. ↑ Moravské divadlo představuje Boží mlýny. I s písničkami Jaromíra Nohavici, Denik.cz, 11. května 2018 .
  45. ↑ Boží mlýny - trailer (Moravské divadlo Olomouc), Youtube.cz, 25. května 2018 .
  46. ↑ Moravské divadlo Olomouc: Boží mlýny, I-divadlo.cz, 11. května 2018 .
  47. ↑ a b Historie Porty . Porta . Dostupné online. 
  48. ↑ databazeknih.cz,
  49. ↑ clarina.cz,
  50. ↑ a b KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Jarek Nohavica: Poslechněte si moje písně, pak o mně víte úplně všechno. Radio Prague International . 2017-11-05 . Dostupné online. 
  51. ↑ a b aph.cz, dostupné v archivu, ,
  52. ↑ Rok ďábla, CSFD.cz .
  53. ↑ Rok ďábla, Ceskylev.cz .
  54. ↑ V ankete čitateľov časopisu Rock & Pop zvíťazil Jaromír Nohavica, Sme.sk, 6. března 2004 . (slovenština)
  55. ↑ a b ŠPULÁK, Jaroslav. Žánrové ceny zahájily udílení sošek Anděl 2003. Novinky.cz . BORGIS, 2004-03-20 . Dostupné online. 
  56. ↑ ceskatelevize.cz, 2005-05-05,
  57. ↑ satcentrum.cz, 2005-05-06,
  58. ↑ HERMAN, Josef. Don Giovanni v Ostravě. Hudební rozhledy . 2007 . Roč. 9, čís. 9. Dostupné online. 
  59. ↑ ČTK. Na hudebních Andělech zabodovali Ewa Farna a Tomáš Klus. Novinky.cz . 17. dubna 2010 . Dostupné online. 
  60. ↑ VANČOVÁ, Anna. OBRAZEM: Ceny Anděl 2009. Denik.cz . Vltava Labe media, 18. 4. 2010 . Dostupné online. 
  61. ↑ Nohavica získal v Itálii cenu za autorské písně. Jako první Čech. iDNES.cz . 2011-11-13 . Dostupné online. 
  62. ↑ ČTK. Ceny Anděl 2012: Dvakrát Kryštof, Dyk a Langerová. Novinky.cz . BORGIS, 2013-03-16 . Dostupné online. 
  63. ↑ a b Nohavica a Treťjak dostali cenu za rozvoj česko-ruských vztahů. iDNES.cz . 2017-11-02 . Dostupné online. 
  64. ↑ KLUSÁK, Pavel. Paradoxy Jaromíra Nohavici: Písničkářova cesta od protestsongů k řádu od Zemana. Rozhlas.cz . 6. listopad 2017 . Dostupné online. 
  65. ↑ Nohavica dostane ocenění od Putina. Za zásluhy o upevnění přátelství mezi národy. Lidovky.cz . 2018-10-24 . Dostupné online. 
  66. ↑ hop. „Všichni ruští básníci jsou zde se mnou.“ Nohavica převzal od Putina Puškinovu medaili. ČT24 . 2018-11-04 . Dostupné online. 
  67. ↑ ČTK; iDNES.cz. Vyznamenaný Nohavica Rusku poslouží jako užitečný idiot, píší v Polsku. iDNES.cz . 2018-11-01 . Dostupné online. 
  68. ↑ NOMINACE NA CENY ANDĚL, Supraphon, 1. 3. 2021 .
  69. ↑ 50 nejlepších českých alb: Na Divném století se Jaromír Nohavica díky spolupracovníkům přiblížil Leonardu Cohenovi, Expresfm.cz, 12. července 2023 .
  70. ↑ Udavač z Těšína, Hutka.cz, 2007 .
  71. ↑ Levné knihy 2007, Vladimir-Veit.cz, 2007 .
  72. ↑ Diskografía, Nohavica.cz
  73. ↑ Žamboši: Demo 2012 (recenze), Proglas.cz, 9. září 2012 .
  74. ↑ Žamboch: Nějaký náš fanoušek písničku poslal manželce Roberta Fulghuma, Denik.cz, 8. ledna 2013 .
  75. ↑ Držitelé dvou Andělů Žamboši v nahrávce Koncertu Studia Noc!, Rozhlas.cz, 2. března 2015 .
  76. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Obklopeni knihami - Ángel Esteban | Databáze knih. www.databazeknih.cz . . Dostupné online. 
  77. ↑ Ne, báseň Pro lásku boží nenapsal Nohavica. Šlo o jeho podporu, tvrdí její autor, Denik.cz, 2. prosince 2012 .
  78. ↑ PRO LÁSKU BOŽÍ, Youtube.cz, 11. srpna. 2023 .
  79. ↑ a b MALECKÝ, Robert. Nohavica a StB: nová fakta. Lidovky.cz . MAFRA, a. s., 2007-02-10 . Dostupné online. 
  80. ↑ iDNES.cz , ob. Nohavica přiznal spolupráci s StB. iDNES.cz . MAFRA, a. s., 2006-05-29 . Dostupné online. 
  81. ↑ zaj, ČTK, Právo. Nohavica: nikoho jsem neudal, StB už o všem věděla. Novinky.cz . Borgis a.s., 2007-02-11 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-13. 
  82. ↑ Originály záznamu kpt. Liberdy a Nohavicova rukopisu fejetonu o téže události
  83. ↑ Článek v Respektu 22/2006
  84. ↑ UDAVAČ Z TĚŠÍNA; hudba Vl. Veit, text J. Hutka, 2007, Hutka.cz .
  85. ↑ Vídeňský řízek s ananasovým kompotem, Nohavica.cz, září 1989 .
  86. ↑ Buď vítán (1989), Nohavica.cz .
  87. ↑ Rozhovory, Nohavica.cz .
  88. ↑ iDNES.cz, ČTK, jan. LN: Nohavica udal StB petici za propuštění Havla. iDNES.cz . MAFRA, a. s., 2007-02-10 . Dostupné online. 
  89. ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Nohavicu kvůli StB nechtějí na megakoncert k výročí republiky - Novinky.cz. Novinky.cz . Borgis a.s., 2019-10-02 . Dostupné online. 
  90. ↑ Nohavica hledá diváky svého prvního vystoupení před třiceti lety, Idnes.cz, 30. března 2012
  91. ↑ Houda (2023), str. 266–267.
  92. ↑ Ještě jednou — proč nezpívá? Ostravský večerník, 5. srpna 1987.
  93. ↑ Houda (2023), str. 252.
  94. ↑ Proč nezpívá J. Nohavica? Ostravský večerník, 22. dubna 1987.
  95. ↑ S Putinem nesouhlasím, řekl Nohavica. Poláci mu však zrušili už pět koncertů, Aktuálně.cz, 3.3.2022
  96. ↑ Jaromír Nohavica, Informuji.cz, 12. května 2022 .
  97. ↑ a b Stanislav Dvořák, V našem sále ne. Olomoucká univerzita odmítá Nohavicu, Novinky.cz, 9.3.2022 .
  98. ↑ Zrušený koncert? Univerzita si nepřeje vystoupení písničkáře Jaromíra Nohavici v hale UP!, Prostejovsky.rej.cz, 10. března 2022 . „ Důvodem tohoto kroku je zejména ochrana hodnot, které univerzita ctí a ctít musí v souvislosti s tragédií na Ukrajině, a také postoje pana Nohavici, s nimiž se jako instituce neztotožňujeme. Univerzita se jednoznačně vymezila proti válce na Ukrajině i proti jednání prezidenta Ruské federace, pořádání této akce v našich prostorách je tedy z morálního hlediska nepřípustné. “
  99. ↑ a b c Jaromír Nohavica - On-line koncert Vlaštovko, leť, Youtube.com, 3. března 2022 .
  100. ↑ Houda (2023), str. 266–267

Literatura

Externí odkazy

Portály: Hudba | Lidé | Ostrava