V dnešním světě se Jiří Pechar stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců. Ať už díky svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Jiří Pechar dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jiří Pechar, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho dnešní dopad a možné důsledky, které bude mít jeho přítomnost v budoucnosti. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit nabídnout komplexní pohled na Jiří Pechar a poskytnout čtenáři úplný a obohacující přehled tohoto fascinujícího tématu.
doc. PhDr. Jiří Pechar | |
---|---|
Narození | 7. května 1929 Příbram |
Úmrtí | 22. srpna 2022 (ve věku 93 let) Praha |
Povolání | estetik, filosof, literární teoretik, překladatel |
Témata | literární historie, filozofie, estetika, překlad a literární tvorba |
Ocenění | důstojník Řádu umění a literatury (1991) Cena Toma Stopparda (1997) Státní cena za literaturu a překladatelské dílo (2014) pamětní medaile Jana Patočky (2018) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Pechar (7. května 1929 Příbram – 22. srpna 2022)[1] byl český estetik, filozof, literární teoretik a překladatel. Jeho učitelem byl Václav Černý.
Vystudoval srovnávací historii literatury na FF UK. Do roku 1958 pracoval jako redaktor v nakladatelství ČSAV. Po propuštění z politických důvodů překládal ve svobodném povolání. Po sametové revoluci se stal vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV.[1]
V 60. letech napsal knihu Prostor imaginace, kde vyložil základní pojmy učení Sigmunda Freuda a aplikoval je na literární teorii. Kniha ovšem vyšla až roku 1976 v samizdatu (Edice Petlice) pod názvem Psychoanalýza a literatura, oficiálně pak roku 1992. V samizdatu rovněž vydal překlad Freudových textů o kultuře, které nebyly zařazeny do Freudových Vybraných spisů, jež vyšly v 60. a 70. letech ve Státním zdravotnickém nakladatelství.
I posléze se věnoval především literární teorii (Nad knihami a rukopisy, Dvacáté století v zrcadle literatury, Interpretace a analýza literárního díla), ale též próze (Upilované mříže), filozofickým esejům (Člověk a pravda, Být sám sebou, Problémy fenomenologie – Od Husserla k Derridovi) i poezii (Slovo v samotě). Roku 2009 vyšla jeho kniha vzpomínek Život na hraně.