Přenos (psychologie)

V následujícím článku podrobně prozkoumáme téma Přenos (psychologie) a jeho dopad na různé oblasti společnosti. Od jeho vzniku až po současnou evoluci budeme analyzovat jeho vliv na každodenní život lidí i v profesní a vzdělávací oblasti. S kritickým a reflexivním pohledem prozkoumáme různé aspekty související s Přenos (psychologie), od jeho důsledků až po příležitosti, které poskytuje. Prostřednictvím rozhovorů, výzkumu a konkrétních příkladů se ponoříme do tohoto tématu, abychom pochopili jeho relevanci a možné důsledky. Připojte se k nám na této cestě objevování a dotazování o Přenos (psychologie)!

Freudova slavná pohovka, kterou využíval při psychoanalýze.

Přenos je psychoanalytický fenomén, který je popisován jako nevědomé přesměrování pocitů z jedné osoby na druhou. Jedna z definic přenosu je: „nevhodné opakování vztahu, který byl důležitý v dětství člověka, v jeho současném životě.“[1] Další definice zní: „ přesměrování pocitů a přání, zvláště těch nevědomých zachycených v dětství, směrem k novému objektu.“[2] Přenos je také popisován jako: „reprodukce emocí, týkajících se potlačovaných zkušeností, zejména z dětství, a jejich nahrazení jinou osobou… místo původního objektu, jenž představuje tyto potlačované podněty.“[3] Popsán byl Sigmundem Freudem, který potvrdil jeho důležitost pro lepší pochopení pacientových pocitů v rámci psychoanalýzy. Zabýval se jím rovněž Carl Gustav Jung.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transference na anglické Wikipedii.

  1. Kapelovitz, Leonard H., To Love and To Work/A Demonstration and Discussion of Psychotherapy, 1987, s. 66 (anglicky)
  2. Webster's New Collegiate Dictionary, 8. vydání 1976 (anglicky)
  3. Webster's New World Dictionary of the American Language, 2. školní vydání 1970 (anglicky)

Externí odkazy