V dnešním světě se Motorová jednotka M 298.0 stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro globální ekonomiku, Motorová jednotka M 298.0 vyvolal debaty a kontroverze v různých oblastech. Když se ponoříme do tohoto vzrušujícího tématu, je důležité porozumět jeho mnoha aspektům a zvážit různé pohledy, které na věc existují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Motorová jednotka M 298.0, analyzujeme jeho vliv na moderní svět a jeho potenciál utvářet budoucnost.
Motorová jednotka řady M 298.0 | |
---|---|
![]() Jednotka řady M 298.0 v Mostě v roce 1975 | |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | M 298.0 |
Základní údaje | |
Výrobce | Ganz |
Výroba v letech | 1962–1964 |
Počet vyrobených kusů | 10 |
Provozovatel | ČSD |
Období provozu | 1962–1980 |
Celkový počet vozů jednotky | 4 |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 177 500 kg |
Délka přes nárazníky | 93 850 mm |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | B'2'+2'2'+2'2'+2'B' |
Trvalý výkon | 912 kW |
Maximální povolená rychlost | 120 km/h |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Motorové jednotky řady M 298.0 (původně řada M 498.0) Československých státních drah byla inovovaná verze motorové jednotky řady M 295.0. Vyrobila ji společnost Ganz Budapešť v letech 1962–1964 v počtu deseti kusů. Byla dodávána ve čtyřvozovém provedení (krajní motorové vozy 2. třídy, vložený vůz 1. třídy, vložený vůz 2. třídy s jídelním oddílem). Jednotky byly nasazovány na mezinárodní expresy Vindobona (1964–1966) a Hungaria, kde byly v roce 1974 nahrazeny soupravami taženými elektrickou lokomotivou. Posléze dosluhovaly na vnitrostátních rychlících. Jejich provoz byl ukončen v období platnosti jízdního řádu 1980–1981 na trase Praha–Liberec.
Na obou koncích byla souprava osazena automatickými spřáhly Scharfenberg, která propojovala vzduchové i elektrické zařízení obou spřažených souprav.