V dnešní době je Lokomotiva E 225.0 tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Již několik let je Lokomotiva E 225.0 zdrojem debat a úvah v různých oblastech, ať už v politice, kultuře, ekonomice nebo technologii. Lokomotiva E 225.0 podnítil zájem odborníků a vědců, stejně jako obyčejných lidí, kteří chtějí porozumět tomuto tématu více. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Lokomotiva E 225.0 a analyzujeme jeho dopad a relevanci dnes.
Elektrická lokomotiva řady E 225.0 | |
---|---|
![]() | |
Řada dle Kryšpína (ČSD) | E 225.0 |
Základní údaje | |
Výrobce | Křižíkovy závody, Lokomotivfabrik der StEG |
Výroba v letech | 1906 |
Počet vyrobených kusů | 1 |
Provozovatel | ČSD |
Období provozu | 1906, 1928–1962 |
Hmotnost a rozměry | |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Trvalá tažná síla | 15,5 kN |
Maximální povolená rychlost | 50 km/h |
Napájecí soustava | 1,5 kV ss |
Počet a výkon trakčních motorů | 2× 50 kW |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva E 225.001 (původně označena jako WIEN No. 1) je dvounápravová elektrická lokomotiva se středovou kabinou, postavená roku 1906 pro zkušební provoz při druhém pokusu o elektrizaci trakce Vídeňské městské dráhy. V letech 1918 až 1962 ji provozovaly Československé státní dráhy (ČSD).
Stroj vznikl na základě výběrového řízení společnosti provozující městskou železniční dráhu ve Vídni. Elektrickou část navrhl František Křižík a byla zhotovena v Křižíkových závodech v Karlíně, mechanickou část vyrobila továrna na lokomotivy Rakouské společnosti státní dráhy (Lokomotivfabrik der StEG) ve Vídni. Dokončena byla roku 1906 pod označením WIEN 1. Postavena byla pro napájecí soustavu s dvojitým trolejovým vedením, stejnosměrným proudem o napětí 2×1,5 kV vůči zemi a 3 kV mezi troleji se dvěma pantografy odsazenými diagonálně od sebe. Třetím vodičem byly kolejnice. Každý z dvou motorů lokomotivy měl dvě kotvy.
Po vzniku Československa roce 1918 byla lokomotiva vrácena do Prahy. V roce 1927 byla pak přestavěna plzeňskými Škodovými závody pro pražský železniční uzel elektrizovaný stejnosměrnou soustavou 1,5 kV. Dle Kryšpínova systému byla ve službě ČSD označena jako E 225.001 a následně používána jako posunovací lokomotiva na pražském hlavním nádraží.[1] Po zvýšení napětí v pražském uzlu na 3 kV roku 1962 byla lokomotiva umístěna v depu nádraží Praha střed (Praha-Masarykovo nádraží), kde sloužila k posunu; byla zde poháněna elektrickým agregátem o napětí 60 voltů.
Později zde byla, jakožto historický stroj, vystavena,[1] v dalších letech pak přešla do majetku Národního technického muzea v Praze. Do roku 2021 byla vystavena v depozitáři NTK v Chomutově, poté byla přemístěna do Bechyně.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ČSD-Baureihe E 225.0 na německé Wikipedii.