Elektrická jednotka

V dnešním světě je Elektrická jednotka téma/postava/událost, která upoutala pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu v kulturní sféře, Elektrická jednotka se stal ústředním bodem pro diskuse, analýzy a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Elektrická jednotka a jeho dopad na různé aspekty moderního života. Od jeho počátků až po jeho současný vliv se ponoříme hluboko do Elektrická jednotka a objevíme jeho význam v dnešním kontextu.

Elektrická jednotka 440 (RegioPanter), Děčín
Elektrická jednotka 680 (Pendolino), Praha hlavní nádraží
Elektrická jednotka 471 (CityElefant), Ostrava
Elektrická jednotka 675 (Ukrzaliznycja), Kyjev

Elektrická jednotka (označovaná též zkratkou EMU z anglického Electric multiple unit) je souprava železničních vozů schopná vyvíjet tažnou sílu na obvodu kol. Hlavní odlišnost elektrické jednotky od klasické soupravy elektrického vlaku složené z lokomotivy a tažených vagonů je to, že je v běžném provozu nedělitelná a její vozy lze od sebe odpojit jen dílensky. Dalším rozdílem je, že elektrická jednotka je vždy konstruována jako vratná, tedy obousměrná (má řídicí kabinu na obou čelech).[1] Dříve byly využívány zejména v příměstské nebo regionální dopravě, v současnosti jsou běžné i v dálkové dopravě.[2]

Výhody a nevýhody

Mezi výhody elektrických jednotek oproti klasickým vlakovým soupravám patří například:[1]

  • optimalizace trakčních parametrů (jednotka má na rozdíl od vlaku s proměnlivým počtem vozů relativní stálou hmotnost, jíž odpovídá optimálně dimenzovaný trakční pohon)
  • minimalizace hmotnosti vlaku (lokomotiva představuje neužitečnou zátěž zvyšující hmotnost klasického vlaku, elektrické jednotky jsou provozně levnější),
  • zvýšení poměrné adhezní hmotnosti
  • zvýšení podílu rekuperačního brzdění (elektrická jednotka může být při pohonu 50 % a více dvojkolí brzděna převážně pomocí elektrodynamického rekuperačního brzdění a rekuperací energie snižovat náklady)
  • zvýšení provozní spolehlivosti (konstrukce ucelených jednotek umožňuje zdvojení, či dokonce vyšší zmnožení, trakčních i pomocných agregátů)
  • aerodynamika (ucelená jednotka je konstruována jako co nejdokonalejší aerodynamický celek)

Nevýhodami naopak jsou:[2]

  • menší míra operativnosti při přizpůsobení kapacity pro očekávanou frekvenci (kapacitu je nutné upravovat v rozsahu celých jednotek a nikoli jen jednotlivých vozů)
  • při spojení více jednotek nemožnost průchodu celým vlakem jako u klasických vozů (vyjma speciálně konstruovaných typů jednotek s průchozími čely)
  • agregáty jsou umístěny nad nebo pod prostorem pro cestující (negativní dopad v podobě hluku a vibrací)
  • v případě závady a opravy je nutné odstavit celou jednotku (u klasických souprav je možné vyřadit/nahradit jen poškozený vůz/lokomotivu)

Elektrické jednotky

Elektrické jednotky v Česku

Elektrická jednotka 440, 451, 452, 460, 470, 471, 480, 560, 640, 650, 660, 680,

Elektrické jednotky v zahraničí

Elektrická jednotka AVE S-100, Acela, Alaris, EN57, Eurostar, ICE 1, ICE 2, ICE 3, Pendolino, TGV, AGV, Talgo 350

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ZLINSKÝ, Zbyněk. Elektrické jednotky na našich kolejích: něco málo úvodem . Vlaky.net, 2009-03-06 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b ŠŤÁHLAVSKÝ, Petr. Rychlíkové elektrické jednotky: evropský fenomén válcuje klasiku. Železničář . ČD, 2015-11-19 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy