Karel Weigner

V dnešním světě získal Karel Weigner nebývalý význam. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, politiku, ekonomiku nebo kulturu, Karel Weigner je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svých počátků až dodnes je Karel Weigner předmětem studia, debat a sporů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Karel Weigner, analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu a jeho vliv v různých oblastech každodenního života. Kromě toho se ponoříme do jeho historie, vývoje a budoucích perspektiv s cílem důkladně porozumět významu Karel Weigner dnes.

Karel Weigner
Narození10. dubna 1874
Batelov
Úmrtí20. listopadu 1937 (ve věku 63 let)
Nové Město
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Oboryanatomie člověka, svobodné zednářství a tělesná výchova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Weigner (10. dubna 1874 Batelov[1] - 20. listopadu 1937 Praha[2]) byl český anatom. Roku 1901 se stal docentem anatomie, roku 1906 mimořádným profesorem na Karlově univerzitě v Praze, roku 1918 řádným profesorem a v letech 1936-1937 zastával úřad rektora. Roku 1918 vybudoval a vedl anatomický ústav v Sofii a roku 1923 v Bratislavě. Od roku 1926 byl přednostou Anatomického ústavu v Praze. Věnoval se topografické anatomii (napsal pětisvazkovou učebnici), kineziologii a anatomii ve vztahu k tělesné výchově.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z14, s. 119
  3. ↑ Karel Weigner (1874-1937) – Zdravotnické muzeum NLK. muzeum.nlk.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)

1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)

1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Seznam rektorů Univerzity Karlovy