Arnold Spina

V dnešním světě získal Arnold Spina působivý význam. Ať už v oblasti technologií, zdraví, politiky nebo zábavy, Arnold Spina dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad byl výrazně pociťován, což vyvolalo nadšení i kontroverzi. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Arnold Spina, od jeho vzniku až po jeho vliv na dnešní společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak Arnold Spina proměnil způsob, jakým přemýšlíme, interagujeme a vnímáme svět kolem nás.

MUDr. Arnold Spina
Arnold Spina (kresba J. Mukařovského pro časopis Světozor, 1886)
Arnold Spina (kresba J. Mukařovského pro časopis Světozor, 1886)
Děkan české lékařské fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1887 – 1888
PředchůdceVladimír Tomsa
NástupceBohuslav Jiruš
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci:
1894 – 1895
PředchůdceFrantišek Kryštůfek
NástupceKarel Vrba
Rodné jménoArnold Maria Victor Spina
Narození15. července 1850
Jevíčko Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. srpna 1918 (ve věku 68 let)
Jevíčko Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
ChoťLudmila Antonie Spinová (roz. Ulmová)
Alma materVídeňská univerzita
Profeselékař a patolog
CommonsArnold Spina
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnold Spina (křtěný Arnold Maria Victor Spina, 15. července 1850 Jevíčko[1] – 27. srpna 1918 tamtéž[2]) byl český lékař, patolog, odborný autor a vysokoškolský pedagog, profesor Karlo-Ferdinandovy univerzity a v letech 1894 až 1895 také rektor univerzity.

Život

Mládí

Narodil se 15. července 1850 v Jevíčku na Moravě do rodiny lékaře Ignaze Spiny a jeho manželky Františky, roz. Novotné. Po absolvování gymnázia v Brně pak nastoupil na lékařskou fakultu Vídeňské univerzity, kde byl mj. žákem zdejších českých profesorů Škody a Rokytanského. Odpromoval a vydal se na badatelskou dráhu, uveřejnil několik odborných prací týkajících se mj. výzkumu zánětů šlach.

Kariéra

Roku 1883 přijal místo prvního profesora ústavu experimentální patologie na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. V pozdějších letech se zabýval také bakteriologií, v rámci čehož se dostal též do polemiky se slavným německým biologem Robertem Kochem ohledně Kochových závěrů ohledně analýzy bakterie způsobující tuberkulózu. V letech 1887 až 1888 zastával funkci děkana české medicíny,[3] v letech 1894 až 1895 pak pozici rektora univerzity.

Úmrtí

Arnold Spina zemřel 27. srpna 1918 v rodném Jevíčku ve věku 68 let.

Byl ženatý s Ludmilou Antonií Spinovou, rozenou Ulmovou.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Arnold Spina | abart. cs.isabart.org . . Dostupné online. 
  3. ↑ LF1.CUNI.CZ. Děkani lékařské fakulty UK - 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. www.lf1.cuni.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Ludmila Antonie Ulmová Spinová. www.payne.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)

1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)

1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Seznam rektorů Univerzity Karlovy