František Vejdovský

V dnešním světě se František Vejdovský stal tématem zájmu a debat pro velké množství lidí. Ať už díky své historické relevanci, dopadu na moderní společnost nebo propojení se současnými trendy, František Vejdovský upoutal pozornost širokého publika. V průběhu historie hrál František Vejdovský zásadní roli v mnoha aspektech lidského života a jeho vliv se šíří dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Vejdovský a prozkoumáme jeho důležitost v současném kontextu. Od svého dopadu na populární kulturu až po jeho význam v akademické sféře zůstává František Vejdovský tématem velkého zájmu a zaslouží si podrobnou pozornost. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit lépe porozumět tomu, co František Vejdovský představuje a jeho význam v současném světě.

František Vejdovský
František Vejdovský (1884)
František Vejdovský (1884)
Narození24. října 1849
Kouřim
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. prosince 1939 (ve věku 90 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povoláníentomolog, pedagog, zoolog, učitel, anatom, embryolog, vysokoškolský učitel a děkan
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
OceněníČestný doktorát Masarykovy univerzity (1926)
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1912–1913)
rektor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Vejdovský (24. října 1849 Kouřim[1] – 4. prosince 1939 Praha[2]) byl český zoolog, profesor na Karlově univerzitě.

Život

Po studiu akademického gymnázia vystudoval filozofickou fakultu. Habilitoval se na české technice a později na univerzitě v Neapoli.

V roce 1884 byl jmenován mimořádným, v roce 1886 řádným profesorem srovnávací anatomie, v roce 1902 řádným profesorem zoologie a ředitelem zoologického ústavu. V letech 1895 a 1896 byl děkanem filozofické fakulty, v letech 1912 a 1913 rektorem Karlovy univerzity. Na odpočinek odešel v roce 1921.[3]

Rodinný život

Byl ženat s Josefinou, rozenou Švagrovskou (1856—??), sestrou mecenáše Augusta Švagrovského. Manželé Vejdovští měli dva syny.[4]

Akademická dráha

Přednášel zoologii na Filosofické fakultě, kde se tehdy přírodní vědy studovaly. Zabýval se především bezobratlými živočichy. Jako první na světě popsal kmen vodních nitkovitých živočichů – strunovců.[5]

Mezi jeho žáky patřil i zakladatel pražské Zoo Jiří Janda, který byl v letech 1889–1893 i jeho asistentem a demonstrátorem.[5]

Dílo

Odborné publikace vydával František Vejdovský v češtině i v němčině.

Knižní vydání v češtině

  • Příspěvky k biologii Bonellie (Bonellia viridis Rol.) (V Praze, Nákladem přírodovědeckého klubu, 1879)
  • O bakteriích (rozprava, V Praze, J. Otto, 1882)
  • Živočišné organismy studničných vod v Praze, skoumání Fr. Vejdovského (V Praze, F. Vejdovský  V komisi knihkupectví Františka Řivnáče, 1882)
  • Zrání, oplození a rýhování vajíčka (V Praze, Nákladem Jubilejního fondu král. české společnosti nauk, 1887)
  • O tření mihule (Petromyzon Planeri) (V Praze, Nákladem Kralovské české společnosti nauk, V kommissi u Fr. Řivnáče, 1893)
  • Příspěvek k dějinám české literatury biologické (V Praze, vl. nákl., 1898)
  • Zoologie všeobecná i soustavná. Díl I, Zoologie všeobecná (V Praze, J. Otto, 1898)
  • K ústrojnosti a vývoji bakterií (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1901)
  • Morfologie tzv. žlázy tykadlové a skořápečné (Praha : Král. čes. společ. nauk, 1901)
  • Nové zprávy o ústrojnosti bakterií ... zvláště o jádru a jeho dělení (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1903)
  • O původu a osudech tzv. jádra žloutkového (č. jádra Balbianiho) a významu centriol při umělé parthenogenesi (Praha : Král. čes. společ. nauk, 1904)
  • O významu mesenchymových myoblastů intravasálných (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1904)
  • O zvláštním případu fagocytosy (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1904)
  • Podélná kopulace chromosomů jakožto podklad pro analysi jádra buněčného (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1908)
  • Nález monosomu u ssavců (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1909)
  • Možno-li mitochondrie vykládati za hmotu dědivou? (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1911)
  • O dvou záhadách biologických (přednáška při příležitosti rektorské instalace, V Praze, Akademický senát čes. university, 1913)

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kouřim
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Nemocnice Milosrdných bratří, sign. MB Z9, s. 270
  3. ↑ Český zoolog Frant. Vejdovský zemřel. Národní listy. 6. 12. 1939, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Františka Vejdovského
  5. ↑ a b FELIX, Jiří. Za profesorem Jiřím Jandou . Zoologická zahrada Praha, 1998 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. 

Externí odkazy

Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)

1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)

1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Seznam rektorů Univerzity Karlovy