Jane Birkinová

V dnešním světě se Jane Birkinová stalo tématem velkého významu a pozornosti. Od svého vzniku přitahuje Jane Birkinová zájem odborníků, výzkumníků a široké veřejnosti a vytváří širokou škálu debat, teorií a názorů. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na kulturu nebo jeho významu v historii, Jane Birkinová je i nadále předmětem analýzy a diskuse v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jane Birkinová, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní svět, abychom poskytli ucelenou vizi tohoto vzrušujícího a kontroverzního tématu.

Jane Birkinová
Jane Birkinová v roce 2016
Jane Birkinová v roce 2016
Rodné jménoJane Mallory Birkin
Narození14. prosince 1946
Londýn
Úmrtí16. července 2023 (ve věku 76 let)
6. pařížský obvod nebo Paříž
Příčina úmrtíleukemie
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse
BydlištěPaříž
Alma materŠkola Jeannine Manuelové
Miss Ironside's School
Povolánízpěvačka, filmová herečka, divadelní herečka, nahrávající umělkyně, scenáristka, filmová režisérka, fotomodelka, herečka, režisérka a modelka
OceněníVictoires de la Musique – Female artist of the year (1992)
důstojník Národního řádu za zásluhy (2015)
Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky s rozetou (2018)
Victory of honor (2021)
komandér Řádu umění a literatury (2022)
… více na Wikidatech
ChoťJohn Barry (1965–1968)[1]
Partner(ka)Serge Gainsbourg (1968–1980)[2]
Jacques Doillon (1980–1991)
Olivier Rolin (1995–2008)[3][4]
DětiKate Barry
Charlotte Gainsbourgová[5]
Lou Doillonová[5]
RodičeDavid Leslie Birkin[5] a Judy Campbell
PříbuzníAndrew Birkin a Linda Birkin (sourozenci)
Roman de Kermadec[5] (vnuk)
PodpisJane Birkinová – podpis
Webjanebirkin.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jane Mallory Birkinová, nepřechýleně Jane Birkin OBE, (14. prosince 1946 Londýn, Spojené království – 16. července 2023 Paříž, Francie) byla britská herečka, režisérka, skladatelka a zpěvačka žijící ve Francii.

Život a umělecká kariéra

Pocházela z umělecky založené rodiny. Její matka Judy Campbellová byla herečka, otec David Birkin byl major (lieutenant-commander) Britského královského námořnictva. Její bratr Andrew Birkin se stal režisérem a scenáristou, herečkou se stala i jedna z jejích tří dcer, Charlotte Gainsbourgová.

Před filmovou kamerou se poprvé objevila ve snímku Fortel, a jak ho získat v roce 1965, o rok později si zahrála ve světoznámém dramatickém snímku Zvětšenina, který režíroval Michelangelo Antonioni. V roce 1968 se během natáčení snímku Slogan seznámila s hercem, zpěvákem a textařem Sergem Gainsbourgem, který byl o 18 let starší než ona a se kterým posléze žila 13 let (1968–1980) a měla s ním dceru Charlotte Gainsbourgovou. Přes svou útlou postavu a téměř chlapecké vzezření zejména v 70. letech patřila mezi sex-symboly své doby. Se Sergem Gainsbourgem také v roce 1969 natočila jeho světoznámý, sexuálně zabarvený duet Je t'aime moi non plus (Miluji tě, já tebe už ne). Předtím jej s Gainsbourgem nazpívala Brigitte Bardotová, ale s ohledem na svoje tehdejší manželství s německým multimilionářem Guntherem Sachsem odmítla jeho uveřejnění.

Od konce 60. let 20. století žila Jane Birkin střídavě v Paříži a v bretaňské obci Saint Pabu.

Diskografie

Studiová alba

  • 1969 – Jane Birkin/Serge Gainsbourg|Je t'aime... moi non plus with Serge Gainsbourg
  • 1971 – Serge Gainsbourg – Histoire de Melody Nelson
  • 1973 – Di doo dah
  • 1975 – Lolita go home
  • 1978 – Ex fan des sixties
  • 1983 – Baby alone in Babylone
  • 1987 – Lost song
  • 1990 – Amours des feintes
  • 1996 – Versions Jane
  • 1998 – Best Of
  • 1999 – À La Légère
  • 2004 – Rendez-Vous
  • 2006 – Fictions
  • 2008 – Enfants d'Hiver
  • 2017 – Birkin/Gainsbourg: Symphonique
  • 2020 – Oh! Pardon tu dormais…
Jane Birkinová se svou druhou dcerou Charlotte Gainsbourgovou v roce 2010

Živá alba

  • 1987 – Jane Birkin au Bataclan
  • 1992 – Integral au Casino de Paris
  • 1996 – Integral a l'Olympia
  • 2002 – Arabesque
  • 2009 – au palace (live)
  • 2012 – Jane Birkin sings Serge Gainsbourg via japan

Filmografie

Filmy

  • 1965 – Fortel, a jak ho získat
  • 1966 – The Idol
  • 1966 – Zvětšenina
  • 1966 – Kaleidoskop
  • 1968 – Wonderwall
  • 1969 – Slogan
  • 1969 – Les Chemins de Katmandou
  • 1969 – Bazén
  • 1970 – Trop petit mon ami
  • 1970 – Sex-Power
  • 1970 – Cannabis
  • 1970 – Alba pagana
  • 1971 – Zloděj koní
  • 1971 – Pohoří smrti
  • 1971 – Melody (TV muzikál)
  • 1972 – Trop jolies pour ętre honnętes
  • 1973 – Projection privée
  • 1973 – Les diablesses
  • 1973 – Don Juan ou Si Don Juan était une femme...
  • 1973 – Dark Places
  • 1974 – Vrtohlavá ovce
  • 1974 – Jak získat úspěch, když je člověk hloupej…a ufňukanej
  • 1974 – Hořčice mi stoupá do nosu
  • 1974 – Bons baisers de Tarzan (TV film)
  • 1975 – Sérieux comme le plaisir
  • 1975 – Sept Morts sur ordonnance
  • 1975 – Náhradník
  • 1975 – Katrin a spol.
  • 1976 – Sežehnuti horoucí vášní
  • 1976 – Je t'aime moi non plus
  • 1976 – Le Diable au coeur
  • 1977 – Zvíře
  • 1978 – Smrt na Nilu
  • 1982 – Zlo pod sluncem
  • 1983 – Vincentův přítel
  • 1984 – Vysoká pojistka
  • 1986 – Žena mého života
  • 1986 – Dlouhé odloučení
  • 1990 – Čas nostalgie
  • 1995 – Mezi dvěma ohni
  • 1998 – Vojákova dcera nepláče
  • 1999 – Poslední září
  • 2000 – Popelka
  • 2001 – Pekelný den
  • 2002 – Merci Docteur Rey
  • 2003 – Velmi veselé vdovy
  • 2006 – Krabice
  • 2006 – Les aventuriers des mers du Sud
  • 2009 – Kolem malé hory
  • 2010 – Thelma, Louise et Chantal
  • 2011 – Karmínová zima
  • 2012 – Dvakrát se narodil
  • 2013 – Ničí dcera Haewon
  • 2013 – Zamini
  • 2013 – Deadly Seasons: Blue Catacomb
  • 2016 – Whoever Was Using This Bed
  • 2016 – La Femme et le TGV
  • 2021 – Jane by Charlotte

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jane Birkin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. .
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ "Je le pensais trop chic pour me suivre" : Jane Birkin, rares confidences sur son discret dernier compagnon. Yahoo! News. 19. července 2023. Dostupné online.
  4. ↑ Mort de Jane Birkin : retour sur sa relation avec Olivier Rolin, son “dernier amour”. Gala. 16. července 2023. Dostupné online.
  5. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Nositelé ceny Premio Tenco
Pro hudebníka

Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022) • Carmen Consoli, Eugenio Finardi, Ron a Tom Zé (2023)

Pro kulturní osobnost

Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022) • Renzo Arbore (2023)