V dnešním světě je Národní knihovna Koreje tématem rostoucího zájmu v různých oblastech a sektorech. S rozvojem technologií a globalizací se Národní knihovna Koreje stal konvergenčním bodem pro diskusi a analýzu. Její dopad sahá do různých oblastí, od ekonomiky a politiky až po společnost a kulturu. V tomto článku prozkoumáme téma Národní knihovna Koreje do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a dopady v různých kontextech. Od svého vzniku až po současnost se Národní knihovna Koreje ukázal být určujícím faktorem při rozhodování a při utváření světa, ve kterém žijeme.
Národní knihovna Koreje | |
---|---|
Hlavní budova Národní knihovny Koreje | |
Stát | Jižní Korea |
Poloha | Soul, Jižní Korea |
Souřadnice | 37°29′51″ s. š., 127°0′10″ v. d. |
Další informace | |
Webové stránky | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Národní knihovna Koreje, korejsky 국립중앙도서관, je veřejná knihovna, nacházející se v jihokorejském hlavním městě Soulu, a to přesněji v jeho městské části Banpo-dong.
Založena byla v roce 1945, do současného sídla se přestěhovala v roce 1988. Má ve fondech téměř 11 milionů knih, z toho je 1,3 milionu cizojazyčných.[1] Drtivou většinu z nich (přes 8 milionů) knihovna získala díky povinným výtiskům, jež požaduje jihokorejské zákonodárství. Dvě knihy jsou zařazeny na seznam Národních pokladů Koreje (obdoba Národní kulturní památky v ČR), jde o Sipchil sachan gogeum tongyo (Základy sedmnácti dynastických dějin) z roku 1412 a Dongui bogam (Zásady a praxe východní medicíny) z roku 1613.[2] V roce 2009 vznikla v rámci Národní knihovny nová Digitální knihovna.