V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Hiroši Amano na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vzbudil Hiroši Amano velký zájem a vyvolal četné debaty o jeho významu a důsledcích. V průběhu let získala Hiroši Amano zásadní roli v různých oblastech, ovlivňujících kulturu, ekonomiku, politiku a životy lidí. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Hiroši Amano a jeho vliv dnes, stejně jako budoucí projekce, které se v souvislosti s tímto fenoménem předpokládají.
Hiroši Amano | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. září 1960 (64 let) Hamamacu |
Alma mater | Nagojská univerzita (do 1988) Shizuoka Prefectural Hamamatsu Nishi High School Hamamatsu City Shijimizuka Junior High School |
Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a inženýr |
Zaměstnavatelé | Nagojská univerzita (1988–1992) Univerzita Meijo (1992–1998) Univerzita Meijo (2002–2010) Nagojská univerzita (2010–2015) |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (2014) Bunka kóróša (2014) Řád kultury (2014) čestný doktor Padovské univerzity |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hiroši Amano (* 11. září 1960 Hamamacu) je japonský fyzik a odborník na technologii polovodičů. Spolu s Isamuem Akasakim a Šúdžim Nakamurou získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 2014. Byla udělena za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
Hiroši Amano vystudoval na Nagojské univerzitě, kde získal doktorát z elektrotechniky roku 1989 a pak ještě několik let po studiu pracoval jako výzkumník. Roku 1992 přešel na Univerzitu Mejdžó v Nagoji, kde se roku 2002 stal řádným profesorem. Roku 2010 se vrátil na Nagojskou univerzitu.[1]