V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Gabriel Lippmann, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho význam v dnešní společnosti. Od svého vzniku až po jeho přítomnost v každodenním životě byl Gabriel Lippmann v průběhu času předmětem debat, studia a obdivu. Prostřednictvím této cesty se budeme snažit porozumět jeho dopadu v různých oblastech, od kultury po technologie, včetně jeho vlivu na politiku a ekonomiku. Dozvíme se, jak Gabriel Lippmann znamenal významné milníky v historii a formoval způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Stejně tak budeme zkoumat jeho roli dnes a projekce jeho vývoje v budoucnosti. Brzy prozkoumáme různé perspektivy a úvahy, které Gabriel Lippmann ve společnosti vyvolává, a otevřeme tak dveře poučné debatě o jeho relevanci a významu v současném kontextu.
Gabriel Lippmann | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16. srpna 1845 Bonnevoie |
Úmrtí | 13. července 1921 (ve věku 75 let) Atlantský oceán |
Místo pohřbení | Cimetière Notre-Dame |
Alma mater | École normale supérieure Lyceum Jindřicha IV. Pařížská univerzita |
Povolání | fyzik, vynálezce, fotograf a profesor |
Manžel(ka) | Laurence Lippmann |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1896) Nobelova cena za fyziku (1908) velkodůstojník Řádu čestné legie (1919) Progress Medal |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriel Jonas Lippmann (16. srpna 1845, Bonnevoie,[1] Lucembursko – 13. července 1921 na palubě parníku France, Atlantský oceán[2]) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1908. Byl profesorem matematické fyziky a od roku 1886 experimentální fyziky na Sorbonně.
Navázal na výzkum Clauda Félixe de Saint-Victora, který se společně s Alexandrem Becquerelem pokoušel o první barevnou fotografii, ale nedokázali ji ještě trvale a spolehlivě ustálit. To se poprvé povedlo právě jemu v roce 1891. V jednom období byl také prezidentem francouzské fotografické společnosti Société française de photographie.