V dnešním světě se Konstantin Novoselov stala aktuálním a obecně zajímavým tématem pro široké spektrum společnosti. Od politiky po vědu, přes kulturu a technologie, Konstantin Novoselov různými způsoby ovlivnil náš každodenní život. Existuje mnoho pohledů, ze kterých lze k Konstantin Novoselov přistupovat, a každý z nich nabízí fascinující a neustále se vyvíjející panorama. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších dimenzí Konstantin Novoselov, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a jeho projekci do budoucnosti.
Konstantin Sergejevič Novoselov | |
---|---|
![]() | |
Narození | 23. srpna 1974 (50 let) Nižnij Tagil |
Alma mater | Distanční fyzikálně-technická škola při Moskevském fyzikálně-technickém institutu (1988–1991) Moskevský fyzikálně-technický institut (1991–1997) Radbodova univerzita v Nijmegenu |
Pracoviště | Institut pro problémy technologie mikroelektroniky a vysoce čistých materiálů (1997–1999) Národní singapurská univerzita Radbodova univerzita v Nijmegenu Manchesterská univerzita |
Obory | fyzika a grafen |
Známý díky | objev grafenu |
Ocenění | Clarivate Citation Laureates (2008) Innovators Under 35 (2008) Nobelova cena za fyziku (2010) člen Královské společnosti (2011) Knight Bachelor (2011) … více na Wikidatech |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Konstantin Sergejevič Novoselov (rusky Константи́н Серге́евич Новосёлов, Konstantin Sergejevič Novosjolov; * 23. října 1974 Nižnij Tagil) je rusko-britský fyzik známý pro objev grafenu, který učinil s Andrem Geimem a díky kterému v roce 2010 získali Nobelovu cenu za fyziku.[1] Nyní pracuje na University of Manchester.
Narodil se roku 1974 do ruské rodiny v Nižním Tagilu na Sibiři (tehdejší SSSR, dnes Rusko).[2] Získal diplom na Moskevském fyzikálně-technickém institutu a Ph.D. si udělal na University of Nijmegen v Nizozemsku. V roce 2001 odešel na University of Manchester. Nyní má ruské i britské občanství.[3]
Publikoval více než 200 článků, které prošly peer review, např. na téma mezoskopické supravodivosti (Hallův efekt),[4] vynálezu tzv. gekoní pásky,[5] a grafenu.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Novoselov na anglické Wikipedii.