V následujícím článku prozkoumáme dopad, který má Victor Franz Hess na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes je Victor Franz Hess tématem zájmu výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé perspektivy související s Victor Franz Hess a také důsledky, které má v oblastech, jako je technologie, kultura, politika a ekonomika. Kromě toho prozkoumáme, jak Victor Franz Hess ovlivnil a změnil způsob, jakým komunikujeme, komunikujeme a navigujeme v dnešním světě. Nepochybně Victor Franz Hess zanechal významnou stopu v naší společnosti a bude i nadále relevantním tématem do budoucna.
Victor Franz Hess | |
---|---|
![]() | |
Narození | 24. června 1883 Schloss Waldstein |
Úmrtí | 17. prosince 1964 (ve věku 81 let) Mount Vernon |
Alma mater | Univerzita Štýrský Hradec |
Povolání | fyzik, profesor a výzkumník |
Zaměstnavatelé | Vídeňská univerzita Univerzita Štýrský Hradec Univerzita Innsbruck Fordhamská univerzita |
Ocenění | Liebenova cena (1919) Nobelova cena za fyziku (1936) Čestný odznak Za vědu a umění (1959) člen American Physical Society |
Politická strana | Vaterländische Front |
Choť | Marie Bertha Warner Breisky (1920–1955) Elizabeth M. Hoenke |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Victor Franz Hess (24. června 1883 – 17. prosince 1964 Mount Vernon, USA) byl rakouský fyzik, který v roce 1936 získal Nobelovu cenu za objev kosmického záření. Cenu sdílí s americkým fyzikem Carlem Davidem Andersonem.
Vystudoval univerzitu ve Štýrském Hradci, v období 1910–1920 byl asistentem v radiologickém ústavu akademie věd ve Vídni. Od roku 1920 byl profesorem experimentální fyziky na své Alma mater. V letech 1921–1923 na univerzitě ve Washingtonu byl vedoucím výzkumného radiologického ústavu a od roku 1931 působil coby profesor v Innsbrucku a i vedoucí ústavu pro výzkum záření.
Jeho výzkum se týkal různých druhů záření a elektrických vlastností atmosféry. Hess usilovně pátral po příčině ionizace vzduchu. Právě ona způsobuje samovolné vybíjení elektroskopu stíněného vrstvou olova. Roku 1912 při experimentech s balóny dospěl Hess k závěru, že toto záření nemá pozemský původ, neboť s rostoucí výškou jeho intenzita stoupá, a že tedy jediným možným zdrojem tohoto záření je vesmír (kosmos), a proto toto záření pojmenoval kosmickým. Hessův objev měl stěžejní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic a pozdější výzkum tohoto typu záření přinesl objev nových částic, které se v přírodě vyskytují jen jako složky tohoto záření.
Významný byl jeho čtvrtý let balónem Böhmen, s nímž odstartoval 7. srpna 1912 z Ústí nad Labem (před tím startoval z Vídně). Balón byl plněný vodíkem z místní chemičky a dosáhl výšky více než pěti km.[1]
Roku 1938 uprchl se svou židovskou ženou do Spojených států amerických, aby unikl nacistické perzekuci. Tam žil až do své smrti roku 1964.