V dnešním světě se Friedrich von Wieser stal tématem obecného zájmu mnoha lidí. Ať už kvůli svému historickému, politickému, vědeckému nebo kulturnímu významu, Friedrich von Wieser upoutal pozornost širokého publika. Abychom lépe porozuměli jeho důležitosti a důsledkům, je nezbytné ponořit se do podrobné analýzy Friedrich von Wieser. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty, které činí Friedrich von Wieser tématem zájmu, a také jeho dopad na různé oblasti společnosti. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se pokusíme osvětlit nejrelevantnější a nejkontroverznější aspekty Friedrich von Wieser, což umožní čtenáři prohloubit své porozumění a reflexi tohoto tématu.
Friedrich von Wieser | |
---|---|
![]() Friedrich von Wieser | |
34. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 30. srpna 1917 – 30. října 1918 | |
Panovník | Karel I. |
Předchůdce | Viktor Mataja |
Nástupce | monarchie zanikla |
Narození | 10. července 1851 Vídeň ![]() |
Úmrtí | 22. července 1926 (ve věku 75 let) Vídeň ![]() |
Místo pohřbení | Dornbašský hřbitov |
Národnost | Rakouská |
Příbuzní | Joseph Wieser (bratr) |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | ekonom, pedagog, vysokoškolský učitel a politik |
Ocenění | čestný doktor Vídeňské univerzity |
Commons | Friedrich von Wieser |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich von Wieser (10. července, 1851 Vídeň – 22. července, 1926 Vídeň) byl ekonom a raný představitel rakouské školy.
Narodil se ve Vídni jako syn vysokého úředníka na Ministerstvu války. Studoval sociologii a právo. Byl švagrem dalšího prominentního představitele rakouské školy Eugena von Böhm-Bawerka. Wieser zastával posty na universitách ve Vídni a v Praze než nahradil zakladatele rakouské školy Carla Mengera ve Vídni v roce 1903, kde spolu s Böhm-Bawerkem formovali další generaci stoupenců rakouské školy, mezi ně na přelomu 19. a 20. století patřili Ludwig von Mises, Friedrich August von Hayek a Joseph Schumpeter. Stal se rakouským ministrem financí v roce 1917.[zdroj?]
Wieser se stal proslulý díky jeho dvěma hlavním dílům, Natural Value (1889), kde pečlivě popsal náklady obětované příležitosti a teorii imputace, a Social Economics (1914), kde se pokusil toto aplikovat v reálném světě.
Ekonomická diskuse o kalkulaci začala s jeho názorem o rozhodujícím vlivu přesné kalkulace na ekonomickou efektivitu. Na rozdíl od pozdějších ekonomů rakouské školy, Ludwiga von Misese a Friedricha Augusta von Hayeka, stejně jako jejich pokračovatelů, považoval kalkulaci bez cenového systému za možnou. Proto se de facto stavěl na stranu socialismu. Z tohoto důvodu není příliš v oblibě ekonomů současné rakouské školy.
Rovněž zdůrazňoval důležitost podnikatelů k ekonomické změně, kterou viděl jako vyvolanou “heroickým úsilím jedinců, kteří se objeví jako vůdci k novým ekonomickým břehům”. Na tuto ideu vůdcovství bylo později navázáno Josephem Schumpeterem v jeho pojednání o ekonomické inovaci.
Na rozdíl od většiny ekonomů rakouské školy odmítal klasický liberalismus, protože „svoboda musí být nahrazena systémem řádu“.[zdroj?]
Rektor Univerzity Karlovy (německá Karlo-Ferdinandova Univerzita) | ||
---|---|---|
Předchůdce: Hans Chiari |
od 1901/1902 Friedrich von Wieser |
Nástupce: Adolf Bachmann |