Dnes Carl Menger dosáhl bezprecedentní úrovně relevance a popularity. Ať už v oblasti zdraví, technologií, politiky nebo kultury, Carl Menger se stal tématem velkého zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Vzhledem k tomu, že jeho dopad na společnost je stále patrnější, není divu, že Carl Menger je předmětem mnoha studií, debat a analýz. V tomto článku prozkoumáme fenomén Carl Menger do hloubky a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty moderního života.
![]() | |
Datum narození | 23. února 1840 |
---|---|
Místo narození | ![]() |
Datum úmrtí | 26. února 1921 (ve věku 81 let) |
Místo úmrtí | ![]() |
Národnost | Rakouská |
Ekonomická škola | Rakouská škola |
Pole působení | Ekonomie |
Vlivy | Étienne Bonnot de Condillac Adam Smith Franz Brentano |
Ovlivnil | Eugen von Böhm-Bawerk Friedrich von Wieser Ludwig von Mises Friedrich August von Hayek Murray Rothbard |
Příspěvky | Mezní užitek Zakladatel rakouské školy |
Děti | Karl Menger |
Rodiče | Anton Menger |
Příbuzní | Anton Menger a Max Menger (sourozenci) Mansuet Kosel (synovec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carl Menger von Wolfensgrün[1] (23. únor 1840 – 26. únor 1921) byl rakouský ekonom, jeden z hlavních představitelů tzv. marginalistické revoluce v ekonomii a zakladatel rakouské ekonomické školy.
Byl synem Antona Mengera, jehož rod byl od 17. století v Chebu a matky Karolíny, dcery obchodníka Josefa Jeřábka z Vysokého Mýta.[2]
Byl profesorem ekonomie na Vídeňské univerzitě, kde jeho přednášky navštěvoval i mladý Tomáš Masaryk.[3] Spolu s W. S. Jevonsem a L. Walrasem patří k prvním autorům teorie ceny a hodnoty založené na mezním užitku. Jeho přístup k meznímu užitku lze ještě hodnotit jako kardinalistický. Mýtem je snaha o integraci psychologie do ekonomie, kterou rakouští ekonomové nikdy nedělali. Byl hluboce přesvědčen o možnosti z introspektivního zkoumání individua odvodit principy platné pro celou společnost.
Statky rozlišil na statky prvního řádu, oceňované racionálním subjektem podle principů mezního užitku, a statky dalších řádů, na než je nutno "imputovat" hodnotu statků prvního řádu, jejichž tvorby se účastní. O řešení tohoto problému se pokusil jeho pokračovatel Eugen von Böhm-Bawerk a Friedrich von Wieser.
Při výkladu tržních cen vycházel z jejich tvorby na úrovni monopolu, který považoval za historicky výchozí, konkurence byla až výsledkem hospodářského vývoje. Byl iniciátorem prvního sporu o metodu, do kterého vstoupil s Gustavem von Schmollerem. Kritizoval historickou metodu a obhajoval abstraktně deduktivní metodu založenou na introspekci, která jedině byla podle jeho názoru schopna vést k vybudování ekonomické teorie.
Jeho syn Karl Menger byl významným matematikem.