Znělá dentální frikativa

Dnes je Znělá dentální frikativa tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. V průběhu let byl Znělá dentální frikativa místem setkávání různých názorů a postojů, což dalo vzniknout široké škále pohledů na toto téma. Od svých počátků až do současnosti byl Znělá dentální frikativa předmětem studia a analýzy v různých oblastech, což přispělo k obohacení znalostí a porozumění tomuto fenoménu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a přístupy Znělá dentální frikativa s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled na toto téma.

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA131
Znak IPAð
Znak SAMPAD
Zvuková ukázka

Znělá dentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ð, číselné označení IPA je 131, ekvivalentním symbolem v SAMPA je D.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: zubná souhláska (dentála). Úžina se vytváří mezi horními nebo dolními zuby a jazykem, při artikulaci se jazyk dotýká zubů.
  • Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají. Neznělým protějškem je θ.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska nevyskytuje.

V jiných jazycích

Angličtina

V angličtině se zaznamenává spřežkou th, která však označuje i neznělé θ.