Neznělá palatovelární frikativa
Dnes je Neznělá palatovelární frikativa tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Neznělá palatovelární frikativa předmětem debat, výzkumu a spekulací. S historií sahající do staletí se Neznělá palatovelární frikativa vyvíjel a přizpůsoboval kulturním a technologickým změnám a stal se dnes relevantním tématem. V tomto článku prozkoumáme dopad Neznělá palatovelární frikativa v různých oblastech každodenního života a jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho budeme analyzovat nejnovější trendy a objevy související s Neznělá palatovelární frikativa a nabídneme komplexní pohled na jeho význam v dnešním světě.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 175 |
| Znak IPA | ɧ |
| Znak SAMPA | x\ |
Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která je popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací .
- Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje.
Ve švédštině
Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat.[zdroj?] Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako , na severu se vyslovuje spíše jako , či spíše retroflexní . Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení lze slyšet spíše , v koncovém postavení spíše , např. själv (sám) se blíží výslovností , kanske (snad) zní spíše jako .
Ve finské švédštině se vyslovuje jako nebo .
Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost . Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.[zdroj?]
