Znělá bilabiální frikativa
V článku o Znělá bilabiální frikativa důkladně prozkoumáme všechny aspekty tohoto tématu. Znělá bilabiální frikativa je téma velkého významu a zájmu, které pokrývá relevantní aspekty v různých oblastech života. V tomto článku budeme podrobně analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a také různé pohledy na věc. Ponoříme se do jeho významu, jeho důsledků a jeho relevance dnes, čímž poskytneme komplexní vizi, která čtenářům umožní znát do hloubky vše, co souvisí s Znělá bilabiální frikativa.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 127 |
| Znak IPA | β |
| Znak SAMPA | B |
Znělá bilabiální frikativa je souhláska, vyskytující se v některých jazycích. V IPA se označuje řeckým písmenem beta (β), který v některých případech také označuje bilabiální aproximantu, která se ale správněji zapisuje jako <β̞>.
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: obouretná souhláska (bilabiála). Uzávěra se vytváří mezi oběma rty.
- Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají. Znělostní pár tvoří s neznělou bilabiální frikativou ɸ.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
Vyskytuje se například v amharštině, katalánštině, španělštině (např. ve slově lava), turkmenštině a dalších jazycích a dialektech.
