Neznělá retroflexní frikativa
V tomto článku prozkoumáme silný příběh Neznělá retroflexní frikativa, téma, které zaujalo představivost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme do hlubokého vlivu, který má Neznělá retroflexní frikativa na společnost a kulturu. Prostřednictvím komplexní a podrobné analýzy objevíme nejfascinující a překvapivé aspekty Neznělá retroflexní frikativa, stejně jako jeho význam a relevanci v současném světě. Připravte se na překvapení a dojetí mimořádným příběhem Neznělá retroflexní frikativa.
 | |
|---|---|
| Číslo IPA | 136 |
| Znak IPA | ʂ |
| Znak SAMPA | s` |
Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʂ, číselné označení IPA je 136, ekvivalentním symbolem v SAMPA je s`.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa), patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: retroflexní souhláska. Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem. Špička jazyka je obrácena směrem dozadu (dochází k prohnutí jazyka). Nedochází k přiblížení hřbetu jazyka k tvrdému patru jako u ʃ.
- Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je ʐ.
- Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje. Srovnej se /š/ .
V jiných jazycích
Polština
V polštině je tato hláska zaznamenávána spřežkou jako tzv. tvrdé Sz, sz (srovnej měkké ś ). Po této spřežce se nikdy nepíše měkké /i/.
Jiné slovanské jazyky
Jako retroflexní se obvykle popisuje i slovenské Š, š nebo ruské Ш, ш, které se od českého /š/ liší.
Švédština
Ve švédštině se takto vyslovuje psané rs. Tato skupina se nikdy nevyskytuje na začátku slova, avšak k výslovnosti této hlásky v hovorovém stylu dochází i při setkání písmen /r/ + /s/ na hranici slov, např. var så god (prosím, dosl. buď(te) tak dobrý/á).
