Fridrich Vilém II.
Dnes chceme mluvit o Fridrich Vilém II., tématu, které je přítomné v životech mnoha lidí. Fridrich Vilém II. je v dnešní společnosti široké a relevantní téma, které zahrnuje aspekty od osobních po globální. Mnoho lidí bylo ovlivněno Fridrich Vilém II. tak či onak a jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí každodenního života. V tomto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty Fridrich Vilém II., analyzujeme jeho dopad, důležitost a důsledky, které má pro naši společnost. Doufáme, že prostřednictvím této analýzy poskytneme jasnější a hlubší vhled do Fridrich Vilém II. a nabídneme cenné informace, které přispějí k pochopení a reflexi tohoto tématu.
| Fridrich Vilém II. | |
|---|---|
| pruský král kurfiřt a markrabě braniborský kníže neuchâtelský | |
.jpg) Fridrich Vilém II. Pruský | |
| Doba vlády | 1786–1797 |
| Narození | 25. září 1744 Berlín  Prusko |
| Úmrtí | 16. listopadu 1797 Postupim Prusko |
| Pohřben | Evangelická katedrála v Berlíně |
| Předchůdce | Fridrich II. Veliký |
| Nástupce | Fridrich Vilém III. |
| Manželky | Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská |
| Potomci | Vilemína Pruská, Frederika Pruská, Fridrich Vilém III. Pruský, Ludvík Karel Pruský, Augusta Pruská, Vilém Pruský, Countess Marianne von der Mark, Count Alexander von der Mark, Bedřich Vilém Braniborský, Žofie Julie Braniborská, Jindřich Pruský, Gustav Adolf z Ingenheimu, Princess Christine of Prussia, stillborn son von Hohenzollern, unnamed daughter von Hohenzollern, Ulrike Sophie von Berckholzen a Kristiana Žofie Frederika z Lützenbergu |
| Rod | Hohenzollernové |
| Otec | August Vilém Pruský |
| Matka | Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
| Příbuzní | Vilemína Pruská a Jindřich Pruský (sourozenci) Fridrich II. Veliký (strýc) Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (sestřenice) Karel I. Brunšvický (strýc) Filipína Šarlota Pruská (teta a tchyně) Vilém II. Nizozemský, Fridrich Oranžsko-Nasavský, Pavlína Oranžsko-Nasavská[1], Marianna Oranžská, unnamed child von Nassau[1] a stillborn son of Wilhelmina of Prussia (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fridrich Vilém II. Pruský (Friedrich Wilhelm II. von Hohenzollern; 25. září 1744, Berlín – 16. listopadu 1797, Postupim) byl od roku 1786 do své smrti král pruský, kurfiřt a markrabě braniborský a kníže neuchâtelský. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů. Svou požitkářskou a zahálčivou povahou působil jako protiklad svého předchůdce Fridricha II. Velikého. Obtížně se vyrovnával s osvícenstvím a společenskými důsledky Francouzské revoluce; za jeho vlády Prusko oslabilo vnitřně i mezinárodně.
Původ
Jeho rodiči byli August Vilém Pruský a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská. Byl pravnukem prvního pruského krále Fridricha I., vnukem Fridricha Viléma I. a synovcem Fridricha II. Velikého. Následníkem trůnu se stal ve svých 14 letech po otcově smrti. Na trůn nastoupil roku 1786 po smrti svého bezdětného strýce Fridricha II. Velikého.
Manželství a potomci
S první ženou, sestřenicí Alžbětou Kristýnou Ulrikou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou se oženil v roce 1765. Manželství bylo roku 1769 zrušeno.[2] Vzešla z něho jedna dcera:
- Frederika Pruská (7. května 1767 – 6. srpna 1820), pruská princezna, ⚭ 1791 Bedřich August Hannoverský (16. srpna 1763 – 5. ledna 1827), vévoda z Yorku a Albany, kníže-biskup v Osnabrücku
14. července 1769, bezprostředně po jeho rozvodu s Alžbětou Kristýnou Ulrikou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, se oženil podruhé, a to s Frederikou Luisou Hesensko-Darmstadtskou. Z tohoto manželství se narodilo sedm dětí, čtyři synové a tři dcery, z nichž první však již v útlém věku zemřela:
- Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770 – 7. června 1840), braniborský kurfiřt a markrabě, v letech 1797 až 1840 pátý pruský král,
- ⚭ 1793 Luisa Meklenbursko-Střelická (10. března 1776 – 19. července 1810)
- ⚭ 1824 Augusta z Harrachu (30. srpna 1800 – 5. června 1873)
- Kristina (1772–1773), pruská princezna
- Ludvík Karel (5. listopadu 1773 – 28. prosince 1796), pruský princ, ⚭ 1793 Frederika Meklenbursko-Střelická (2. března 1778 – 29. června 1841)
- Vilemína (18. listopadu 1774 – 12. října 1837), pruská princezna, ⚭ 1791 Vilém I. Nizozemský (24. srpna 1772 – 12. prosince 1843), lucemburský velkovévoda, limburský vévoda, nizozemský král v letech 1815–1840
- Augusta (1. května 1780 – 19. února 1841), pruská princezna, ⚭ 1797 Vilém II. Hesenský (28. července 1777 – 20. listopadu 1847), hesenský kurfiřt
- Jindřich (30. prosince 1781 – 12. července 1846), pruský princ, zemřel svobodný a bezdětný
- Vilém (3. července 1783 – 28. září 1851), pruský princ, ⚭ 1804 Marie Anna Hesensko-Homburská (13. října 1785 – 14. dubna 1846)
Tituly
- 1744–1772: Jeho královská Výsost, princ v Prusku
- 1772–1786: Jeho královská Výsost, pruský princ
- 1786–1797: Jeho Veličenstvo, pruský král
Vývod předků
Odkazy
Reference
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ THOMA, Helga. Nemilované královny. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2002. 224 s. ISBN 80-249-0015-7. S. 106.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fridrich Vilém II. Pruský na Wikimedia Commons - Seznam prací o Fridrichu Vilémovi II. v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
| Předchůdce: Fridrich II. Veliký |
|
Pruský král Fridrich Vilém II. 1786–1797 |
|
Nástupce: Fridrich Vilém III. |
| Předchůdce: Fridrich IV. |
|
Braniborský kurfiřt a markrabě Fridrich Vilém III. 1786–1797 |
|
Nástupce: Fridrich Vilém III. |
| Předchůdce: Fridrich II. |
|
Neuchâtelský kníže Fridrich Vilém II. 1786–1797 |
|
Nástupce: Fridrich Vilém III. |
.png)
