V tomto článku prozkoumáme téma Žofie Šarlota Hannoverská do hloubky, analyzujeme jeho původ, vývoj, dopad a možné vyhlídky do budoucna. Žofie Šarlota Hannoverská byl v průběhu historie předmětem zájmu a debat a ovlivnil různé aspekty společnosti, kultury a politiky. V dalších částech se ponoříme do jeho významu, jeho důsledků a jeho relevance v současném kontextu a osvětlíme různé aspekty, které tvoří tento fenomén. Kromě toho prozkoumáme různé přístupy a názory, abychom nabídli komplexní a vyvážený pohled a poskytli čtenáři širší a hlubší porozumění Žofie Šarlota Hannoverská.
Žofie Šarlota Hannoverská | |
---|---|
kurfiřtka braniborská vévodkyně a královna pruská | |
![]() Žofie Šarlota Hannoverská | |
Narození | 30. října 1668 zámek Iburg, Bad Iburg |
Úmrtí | 1. února 1705 Hannover |
Pohřbena | Berlínský dóm |
Předchůdce | Dorotea Žofie Glücksburská |
Nástupce | Žofie Luisa Meklenburská |
Sňatek | 8. října 1684 |
Manžel | Fridrich I. Pruský |
Potomci | Fridrich August Fridrich Vilém |
Dynastie | Hannoverská |
Otec | Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský |
Matka | Žofie Hannoverská |
Příbuzní | Sofie Šarlota z Platen-Hallermundu, Jiří I. Britský, Maxmilián Vilém Brunšvicko-Lüneburský, Arnošt August, vévoda z Yorku a Albany a Ernst August von Platen-Hallermund (sourozenci) Alžběta Šarlota Falcká (prateta) Luisa Juliana Oranžská (prababička) Fridrich I. Pruský (bratranec z druhého kolene) Jiří II. Britský (synovec) Filipína Šarlota Pruská, Žofie Dorota Pruská, Luisa Ulrika Pruská, August Vilém Pruský, Anna Amálie Pruská, Jindřich Pruský, August Ferdinand Pruský, Frederika Luisa Pruská, Fridrich II. Veliký[1], Vilemína Pruská, Bedřich Ludvík Pruský, Friedrich Wilhelm Prinz von Preußen[2], Charlotte Albertine Prinzessin von Preußen[2] a Ludwig Karl Wilhelm Prinz von Preußen[2] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Žofie Šarlota byla jediná dcera Arnošta Augusta, hannoverského kurfiřta, a jeho manželky Žofie Hannoverské; měla tři starší a tři mladší bratry. Její nejstarší bratr Jiří Ludvík se stal v roce 1714 králem Velké Británie jako Jiří I. Prvních pět let života strávila spolu s rodiči na provinciálním zámku v Iburgu, v roce 1673 rodina přesídlila do nové rezidence – zámku v Osnabrücku a v roce 1679 po smrti Žofiina strýce Jana Bedřicha Brunšvicko-Lüneburského, z Osnabrücku do Hannoveru, kde se Žofiin otec ujal vlády kalenberského vévodství.
Protestantská rodina Žofie Šarloty z politických důvodů nevylučovala možnost svatby s katolíkem. Spolu s matkou, která se zabývala zahradním uměním, pobývala Žofie Šarlota ve Francii; hlavním cílem, který touto cestou Žofie Hannoverská sledovala, ovšem byla svatba s dauphinem, synem francouzského krále Ludvíka XIV. Tento plán však nevyšel, neboť byl v rozporu s dynastickými plány jejího otce.
8. října roku 1684 se provdala za ovdovělého braniborského kurprince Fridricha I. Pruského. Čtyři roky nato zemřel jeho otec a Fridrich se stal kurfiřtem a roku 1701 králem, Žofie Šarlota tak získala titul pruské královny. Žofiino manželství, uzavřené z politických důvodů, nelze označit za šťastné. Královna dala manželovi dva syny, jediný však se dožil dospělého věku.
V roce 1696 dostala Žofie Šarlota jméno Lützow i s malým zámkem v těsné severozápadní blízkosti Berlína, který byl podle příkazu krále přebudován na letní zámek Lietzenburg. Tak kurfiřtka (později královna) žila relativně nezávisle; její manžel Fridrich jezdil na zámek pouze na její pozvání.
V roce 1700 byl zámek Lietzenburg přestavěn v reprezentativní trojkřídlé sídlo.
18. ledna roku 1701 byla korunována první pruskou královnou.
Žofie Šarlota je známa kromě jiného svou přízní a korespondencí s Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem, jehož se stala žákyní. Leibniz byl přítelem a guvernérem její matky. Žofie Šarlota byla považována za intelektuálku. Hovořila plynně francouzsky, anglicky a italsky. Zvala ke svému malému dvoru v Lietzenburgu proslulé osobnosti své doby, vedle Leibnize její korespondence byla velmi čilá a bohatá i s dalšími volnomyšlenkáři (Pierre Bayle, John Toland). Její spektrum zájmů sahalo od přírody k filosofii a politická činnost jí sloužila především jako prostředek k podpoře umění a vědy. Za tím účelem založila velkou přírodovědnou akademii.
Královna byla velmi hudebně nadaná, zpívala a hrála výtečně na cembalo. V jejím dvorním divadle se hrály italské opery, kapelníky zde byli Attilio Ariosti a Giovanni Battista Bononcini.
Žofie Šarlota zemřela na zánět hrtanu. 1. února roku 1705 v Hannoveru, když byla na návštěvě u své matky. Místo posledního odpočinku našla v hohenzollernské hrobce v berlínské katedrále.
Po její smrti byl zámek Lietzenburg přejmenován na Charlottenburg. Tento krok a především přestavbu zámku v reprezentativní sídlo učinil Fridrich především z dynastických důvodů, neboť nemaje vynikajících předků a nemoha se honosit velkými činy, čelil úsměškům ze strany evropských vládců a snažil se všemi prostředky svému v roce 1701 nabytému královskému titul dodat lesku. Opíraje se o tradici hannoverského domu, napřel všechny síly k vyzdvižení památky své manželky.
V jejím rodném místě je po ní pojmenováno jezero (Charlottensee), dále část silnice č. 55 (Charlottenburger Ring). V berlínském odvodu Charlottenburg bylo po ní v roce 1957 pojmenováno gymnázium (die Sophie-Charlotte-Oberschule).
Braniborská kurfiřtka ![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: Dorotea Žofie Glücksburská |
1688–1705 Žofie Šarlota Hannoverská |
Nástupce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská |
Pruská vévodkyně![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: Dorotea Žofie Glücksburská |
1688–1701 Žofie Šarlota Hannoverská |
Nástupce: – |
Pruská královna![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: nový titul |
1701–1705 Žofie Šarlota Hannoverská |
Nástupce: Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská |