Jiří Brunšvicko-Lüneburský

Jiří Brunšvicko-Lüneburský
Brunšvicko-lüneburský vévoda
Narození	17. února 1582 Celle
Úmrtí	12. dubna 1641 Hildesheim
Manželka	Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Potomci	Kristián Ludvík Brunšvicko-Lüneburský Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský Žofie Amálie Brunšvická Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Rod	Welfové
Otec	Vilém Brunšvicko-Lüneburský
Matka	Dorothea Dánská
Příbuzní	Žofie Brunšvicko-Lüneburská, Markéta Brunšvicko-Lüneburská, Sibylla Brunšvicko-Lüneburská, Dorotea Brunšvicko-Lüneburská, August I. Brunšvicko-Lüneburský, Fridrich IV. Brunšvicko-Lüneburský, Arnošt II. Brunšvicko-Lüneburský a Kristián Brunšvicko-Lüneburský (sourozenci) Žofie Dorotea z Celle a Lucas von Bucco[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Brunšvicko-Lüneburský (17. února 1582, Celle – 12. dubna 1641, Hildesheim) vládl od roku 1635 jako calenberský kníže.

Jiří se narodil jako šestý syn vévody Viléma Brunšvicko-Lüneburského a jeho manželky Doroty Dánské, která byla dcerou krále Kristiána III. a Doroty Sasko-Lauenburské. Jiřího matka za něj v prvních letech vlády vládla jako regentka a udržovala moc před radními, kteří špatně hospodařili na statcích během záchvatů šílenství Jiřího otce.

V roce 1635 došlo po smrti Fridricha Ulricha Brunšvicko-Lüneburského k opětovnému rozdělení území Welfů a Jiří obdržel knížectví Calenberg, které od roku 1495 zahrnovalo knížectví Göttingen, zatímco jeho starší bratr Augustus dostal knížectví Lüneburg. Jiří byl prvním vévodou, který se přestěhoval do Hannoveru, kde v roce 1636 postavil na řece Leine nové sídlo, palác Leineschloss.

Jiří zemřel 12. dubna 1641 ve věku 59 let a jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Kristián Ludvík.

V roce 1617 se pětatřicetiletý Jiří oženil s o devatenáct let mladší Annou Eleonorou Hesensko-Darmstadtskou, dcerou Ludvíka V. Hesensko-Darmstadtského a Magdaleny Braniborské. Spolu měli manželé několik dětí:

• Kristián Ludvík Brunšvicko-Lüneburský (25. února 1622 – 15. března 1665), vévoda brunšvicko-lüneburský, kníže calenberský a lüneburský, ⚭ 1653 Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (28. září 1636 – 6. srpna 1689)
• Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský (26. ledna 1624 – 28. srpna 1705), vévoda brunšvicko-lüneburský a sasko-lauenburský, calenberský kníže, ⚭ 1665 Éléonore Desmier d'Olbreuse (3. ledna 1639 – 5. února 1722)
• Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (25. dubna 1625 – 18. prosince 1679), vévoda brunšvicko-lüneburský, calenberský kníže, ⚭ 1668 Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská (14. března 1652 – 12. srpna 1730)
• Žofie Amálie Brunšvická (24. března 1628 – 20. února 1685), ⚭ 1643 Frederik III. Dánský (18. března 1609 – 9. února 1670), král dánský a norský od roku 1648 až do své smrti
• Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (20. listopadu 1629 – 23. ledna 1698), vévoda brunšvicko-lüneburský, calenberský kníže, první hannoverský kurfiřt, kníže-biskup v Osnabrücku, ⚭ 1658 Žofie Hannoverská (14. října 1630 – 8. června 1714)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George, Duke of Brunswick-Calenberg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Brunšvicko-Lüneburský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Fridrich Ulrich

Brunšvicko-lüneburský vévoda calenberský kníže Jiří 1635–1641

Nástupce: Kristián Ludvík