Žofie Amálie Brunšvická
V dnešním světě se Žofie Amálie Brunšvická stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jeho význam se odráží v množství diskusí, které vyvolává, a také v jeho přítomnosti v různých oblastech společnosti. Ať už v politické, sociální, ekonomické nebo kulturní sféře, Žofie Amálie Brunšvická hraje zásadní roli. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po svůj vliv na vývoj nových technologií, Žofie Amálie Brunšvická upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a oborů studia. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé dimenze Žofie Amálie Brunšvická a jeho relevanci dnes.
| Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská | |
|---|---|
| královna dánská a norská | |
 Královna Žofie Amálie kolem r. 1670 autor Abraham Wuchters | |
| Doba vlády | 1648 – 1670 |
| Tituly | šlesvicko-holštýnská vévodkyně a hraběnka oldenburská |
| Narození | 24. března 1628 Herzberg |
| Úmrtí | 20. února 1685 (ve věku 56 let) Kodaň |
| Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
| Manžel | Frederik III. Dánský |
| Potomci | Kristián V. Anna Žofie Frederika Amálie Vilemína Ernestina Frederik Jiří Ulrika Eleonora Dorotea Juliana |
| Dynastie | Welfové |
| Otec | Jiří Brunšvicko-Lüneburský |
| Matka | Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská |
| Příbuzní | Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský, Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský a Christian Louis, Duke of Brunswick-Lüneburg (sourozenci) Žofie Hannoverská (švagrová) Vilém, vévoda z Gloucesteru[1], first stillborn daughter of Anne of Great Britain[2], Mary Anne of Great Britain[2], Anne Sophia Oldenburg[2], first miscarried child of Anne of Great Britain[2], first stillborn son of Anne of Great Britain[2], second miscarried child of Anne of Great Britain[2], Mary Oldenburg[2], George Oldenburg[2], second stillborn daughter of Anne of Great Britain[2], third stillborn daughter of Anne of Great Britain[2], third miscarried child of Anne of Great Britain[2], second stillborn son and fourth miscarried child of Anne, Queen of Great Britain[2], third miscarried child of Anne of Great Britain[2], fifth and sixth miscarried children of Anne of Great Britain[2], third stillborn son of Anne of Great Britain[2] a fourth stillborn son of Anne of Great Britain[2] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žofie Amálie Brunšvická (dánsky Sophie Amalie) (24. března 1628, Herzberg – 20. února 1685, Kodaň) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a jako manželka dánského krále Frederika III. dánská a norská královna v letech 1648–1670.
Biografie
Žofie Amálie se narodila jako čtvrté dítě a jediná dcera brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659).
_and_Sofia_Amalia_of_Braunschweig-Lyneburg_(1628_%E2%80%93_85)_-_Google_Art_Project.jpg)
Manželství a potomci
Ve věku 12 let byla zasnoubena s následníkem dánského trůnu, princem Frederikem (pozdějším dánským králem Frederikem III.) a o tři roky později, 1. října roku 1643 se za něj v Glücksburgu provdala. Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.
Z manželství Žofie Amálie a Frederika III. vzešlo osm dětí, z nichž dvě mladší zemřely v útlém věku:
- 1. Kristián V. (15. 4. 1646 Flensburg – 25. 8. 1699 Kodaň), král dánský a norský od roku 1670 až do své smrti, manž. 1667 Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská (27. 4. 1650 Kassel – 27. 3. 1714 Kodaň)[3]
- 2. Anna Žofie (1. 9. 1647 Flensburg – 1. 7. 1717 Prettin), manž. 1666 Jan Jiří III. Saský (20. 6. 1647 Drážďany – 12. 9. 1691 Tübingen), saský kurfiřt[4]
- 3. Frederika Amálie (11. 4. 1649 Kodaň– 30. 10. 1704 Kiel), manž. 1667 Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský (13. 2. 1641 Schleswig – 6. 1. 1695 tamtéž), holštýnsko-gottorpský vévoda, biskup v Lübecku[5]
- 4. Vilemína Ernestina (20. 6. 1650 Kodaň – 23. 4. 1706 Prettin), manž. 1671 Karel II. Falcký (31. 3. 1651 Heidelberg – 16. 5. 1685 tamtéž), falcký kurfiřt[6][7]
- 5. Frederik (11. 10. 1651 Kodaň – 14. 3. 1652 tamtéž)[8]
- 6. Jiří (21. 4. 1653 Kodaň – 8. 11. 1708 Londýn), princ-manžel Velké Británie, manž. 1683 Anna Stuartovna (6. 2. 1665 Londýn – 1. 8. 1714 tamtéž), královna Anglie, Skotska a Irska a později Království Velké Británie a Irska od roku 1702 až do své smrti[9]
- 7. Ulrika Eleonora (11. 9. 1656 Kodaň – 26. 7. 1693 Solna), manž. 1680 Karel XI. (24. 11. 1655 Stockholm – 5. 4. 1697 tamtéž), švédský král od roku 1660 až do své smrti[10]
- 8. Dorotea Juliana (16. 11. 1657 Kodaň – 15. 5. 1658 tamtéž)[11]
Královna
Žofie Amálie společně s manželem nastoupila na dánský a norský trůn 28. února roku 1648 po smrti svého tchána Kristiána IV. Pár byl korunován v katedrále Panny Marie v Kodani; byla to poslední dánská korunovace v tomto svatostánku.
Královna měla spíše mužské záliby: ráda jezdila na koni a milovala lov. Byla přesvědčena o své výjimečné společenské nadřazenosti a podle toho i žila na vysoké noze, ve výjimečném přepychu, inspirujíc se francouzským králem Ludvíkem XIV., což se negativně podepisovalo na stavu královské pokladny. Pohoršení vyvolalo pózování královny v rouše Evině na portrétu, který ji představoval jako bohyni Héru. Žofie Amálie zahájila stavbu královské residence, který byl nazván jejím jménem – palác Amalienborg (oficiální rezidence dánských králů v Kodani). Měla velký vliv na politické dění (m.j. na vznik absolutní monarchie v Dánsku), podporovala svazky Dánska se Švédskem a Francií, čehož výsledkem bylo i manželství její dcery Ulriky Eleonory se švédským králem Karlem IX. Po smrti manžela většinu času trávila v paláci Amalienborg, aby neztratila kontrolu nad vládou svého syna Kristiána V.
Dánové ji pamatují především pro její chorobnou nesnášenlivost a nenávist k nevlastní sestře jejího manžela, syna krále Kristiána IV. z druhého morganatického manželství, Eleonoře Kristýně: manžel Eleonory Kristýny Corfitz Ulfeldt získal sňatkem významné úřady, vládu a především značný vliv na krále Kristiána IV. a po jeho smrti se snažil zabránit korunnímu princi Frederikovi v nástupu na trůn. Frederik ho přesto ponechal v jeho úřadech, Ulfeldt však byl velmi trnem v oku královně; v roce 1651 byl obviněn z plánování královraždy a prchl do Holandska, poté do Švédska, odkud se vrátil po uzavření míru v Roskilde, po zavedení absolutní monarchie však opět odešel a v roce 1664 se utopil v Rýnu u Basileje. Eleonora Kristýna byla v roce 1663 uvězněna (poté co ji anglický král Karel II. nechal poslat do Dánska) a do královniny smrti držena pod zámkem.
Smrt
Žofie Amálie zemřela v 20. února 1685 ve své rezidenci Amalienborgu a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Vývod z předků
| Jindřich I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Markéta Saská | ||||||||||||
| Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Jindřich V. Meklenburský | ||||||||||||
| Žofie Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
| Uršula Braniborská | ||||||||||||
| Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Frederik I. Dánský | ||||||||||||
| Kristián III. Dánský | ||||||||||||
| Anna Braniborská | ||||||||||||
| Dorotea Dánská | ||||||||||||
| Magnus I. Sasko-Lauenburský | ||||||||||||
| Dorotea Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
| Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| 'Žofie Amálie Brunšvicko-Lüneburská' | ||||||||||||
| Filip I. Hesenský | ||||||||||||
| Jiří I. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
| Kristýna Saská | ||||||||||||
| Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
| Bernard VIII. z Lippe | ||||||||||||
| Magdalena z Lippe | ||||||||||||
| Kateřina Waldecko-Eisenberská | ||||||||||||
| Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
| Jáchym II. Hektor Braniborský | ||||||||||||
| Jan Jiří Braniborský | ||||||||||||
| Magdaléna Saská | ||||||||||||
| Magdalena Braniborská | ||||||||||||
| Jáchym Arnošt Anhaltský | ||||||||||||
| Alžběta Anhaltsko-Zerbstská | ||||||||||||
| Anežka z Barby-Mühlingenu | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ Kindred Britain.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Christian V (1646-1699) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anna Sophie von Dänemark (1647-1717) - Find a.... www.findagrave.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Friederike Amalie of Denmark (1649-1704) - Find a.... www.findagrave.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRICKA, Carl Frederik. 593 (Dansk biografisk Lexikon / XVIII. Bind. Ubbe - Wimpffen). runeberg.org . . Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Princess Wilhelmina Ernestine of Denmark. geni_family_tree . 1650-06-20 . Dostupné online.
- ↑ Frederik af Danmark og Norge. geni_family_tree . 1651-10-11 . Dostupné online.
- ↑ George of Denmark (1653-1708) - Find a Grave.... www.findagrave.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ulrica Eleanor (1656-1693) - Find a Grave.... www.findagrave.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dothea Juliane von Oldenburg, Prinsesse af Danmark og Norge. geni_family_tree . 1657-11-16 . Dostupné online.
Literatura
- Henning Dehn-Nielsen: Kings and Queens of Denmark, Kopenhaga 2007, ISBN 978-87-89542-71-3
- Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
- Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005, ISBN 87-595-2525-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Amálie Brunšvická na Wikimedia Commons - Královské pohřby v katedrále v Roskilde s fotografiemi hrobů
- rosenborgslot.dk
- Žofie Amálie na stránkách Rosenborg Castle (anglicky)
- thepeerage.com
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská |
1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Norská královna_non_crown.png) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Kateřina Braniborská |
1648–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Alžběta Saská |
1648–1670 s Marií Alžbětou Saskou, do r. 1659 s dcerou Frederikou Amálií, od r. 1667 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Frederika Amálie Dánská Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
Oldenburská hraběnka,_comte_d%27Oldenbourg_et_de_Delmenhorst.svg) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Kateřina Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská |
1667–1670 Žofie Amálie Brunšvická |
Nástupce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská |
