Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
V tomto článku prozkoumáme důležitost Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská v současném kontextu. Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská je předmětem debat a analýz v různých oblastech, ať už v politice, technologii, vědě nebo kultuře. Jeho význam je nepopiratelný, protože ovlivňuje každodenní životy lidí a společnost jako celek. V průběhu času se Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská vyvíjel a přizpůsoboval se změnám a výzvám, které se objevují, což nás vede k zamyšlení nad jeho rolí v současném světě. V tomto smyslu máme v úmyslu prozkoumat různé aspekty Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská, analyzovat jeho důsledky a navrhnout možná řešení nebo strategie, jak čelit výzvám, které představuje.
| Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská | |
|---|---|
| brunšvicko-lüneburská vévodkyně | |
 | |
| Narození | 14. března 1652 Paříž |
| Úmrtí | 12. srpna 1730 Asnières-sur-Seine |
| Manžel | Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský |
| Potomci | Šarlota Felicita Brunšvicko-Lüneburská, Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, Anne Sophie von Braunschweig-Lüneburg-Kalenberg a Henriette Marie von Braunschweig-Lüneburg-Kalenberg |
| Otec | Eduard Falcký |
| Matka | Anna Gonzagová |
| Příbuzní | Anna Henrietta Bavorská a Luisa Marie Falcká (sourozenci) Henrieta Estenská, František III. Estenský, Benedetta d'Este Modenská[1], Jan Bedřich Estenský a Amálie Estenská (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská (Benedikta Henrietta Filipina; 14. března 1652, Paříž – 12. srpna 1730, Asnières-sur-Seine) byla německá princezna, třetí a nejmladší dcera Eduarda Falckého a jeho francouzské manželky Anny Gonzagy. Benedikta se sňatkem s Janem Fridrichem Brunšvicko-Lüneburským stala brunšvicko-lüneburskou vévodkyní. Byla předkem Ludvíka XVI. a Ludvíka Filipa II. Orleánského, stejně jako několika evropských panovníků 21. století.
Mládí
Narodila se v Paříži jako dcera Eduarda Falckého a Anny Gonzagy. Jejími prarodiči ze strany otce byli Fridrich Falcký a Alžběta Stuartovna. Ze strany matky pak Karel I. Gonzaga a Kateřina Lotrinská, dcera Karla II. Lotrinského. Benedikta byla nejmladší ze tří dcer.
Benedikta byla vychovávána Luisou de La Fayette, dvořankou, která se stala jeptiškou, známou jako Sestra Luisa Angelika.
Manželství a pozdější život
V šestnácti letech byla provdána za vzdáleného bratrance, Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského, který byl starý jako její otec a bezdětný. Svatba se konala 30. listopadu 1668. Ze svazku, který byl dojednán francouzským diplomatem Gourvillem, vzešly čtyři dcery.
Jan Fridrich zemřel v roce 1679 bez mužského dědice a vévodství zdědil jeho protestantský mladší bratr Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, manžel Benediktiny tety Žofie Hannoverské. Po manželově smrti se Benedikta vrátila do rodné Francie a usídlila se u své sestry, princezny z Condé.
Dopisovala si s Gottfriedem Wilhelmem Leibnizem. Benedikta zemřela v 78 letech v Asnieres, rezidenci její zesnulé sestry poblíž Paříže, 12. srpna 1730.
Potomci
- 1. Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská (10. 2. 1670 Hannover – 24. 3. 1672 tamtéž)[2]
- 2. Šarlota Brunšvicko-Lüneburská (8. 3. 1671 Hannover – 29. 9. 1710 Modena)
- ⚭ 1696 Rinaldo d'Este (25. 4. 1655 – 26. 10. 1737), vévoda z Modeny a Reggia[3]
- 3. Jindřiška Marie Brunšvicko-Lüneburská (9. 3. 1672 Hannover – 4. 9. 1687 Paříž)[4], svobodná a bezdětná
- 4. Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. 4. 1673 Lüneburg – 10. 4. 1742 Vídeň)[5]
- ⚭ 1699 Josef I. Habsburský (26. 7. 1678 Vídeň – 17. 4. 1711 tamtéž), císař Svaté říše římské, král uherský a český[6]
Tituly a oslovení
- 14. března 1652 – 30. listopadu 1668 Její Jasnost falckraběnka Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
- 30. listopadu 1668 – 18. prosince 1679 Její Jasnost brunšvicko-lüneburská vévodkyně
- 18. prosince 1679 – 12. srpna 1730 Její Jasnost brunšvicko-lüneburská vévodkyně vdova
Vývod z předků
| Ludvík VI. Falcký | ||||||||||||
| Fridrich IV. Falcký | ||||||||||||
| Alžběta Hesenská | ||||||||||||
| Fridrich Falcký | ||||||||||||
| Vilém I. Oranžský | ||||||||||||
| Luisa Juliana Oranžská | ||||||||||||
| Šarlota Bourbonská | ||||||||||||
| Eduard Falcký | ||||||||||||
| Jindřich Stuart | ||||||||||||
| Jakub I. Stuart | ||||||||||||
| Marie Stuartovna | ||||||||||||
| Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
| Frederik II. Dánský | ||||||||||||
| Anna Dánská | ||||||||||||
| Žofie Meklenburská | ||||||||||||
| 'Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská' | ||||||||||||
| Federico II. Gonzaga | ||||||||||||
| Ludvík Gonzaga | ||||||||||||
| Markéta Palaiologa | ||||||||||||
| Karel I. Gonzaga | ||||||||||||
| František I. z Nevers | ||||||||||||
| Henrietta Klévská | ||||||||||||
| Markéta Bourbonská | ||||||||||||
| Anna Gonzagová | ||||||||||||
| František de Guise | ||||||||||||
| Karel II. Lotrinský | ||||||||||||
| Anna d'Este | ||||||||||||
| Kateřina de Mayenne | ||||||||||||
| Honoré II. Savojský | ||||||||||||
| Henrietta Savojská | ||||||||||||
| Jana z Foixu | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benedicta Henrietta of the Palatinate na anglické Wikipedii.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Princess Anne Sophie Braunschweig-Calenberg. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Rinaldo III d'Este, duca di Modena e Reggio. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Princess Henriette Maria Sophie Braunschweig-Calenberg. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Princess Wilhelmina Amalia of Brunswick-Lüneburg. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Joseph I of Habsburg-Austria, Archduke, Emperor of HRR; King of Bohemia, Croatia and Hungary. geni_family_tree . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská na Wikimedia Commons
| brunšvicko-lüneburská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská |
1668–1679 Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská |
Nástupce: Žofie Hannoverská |
