Albrecht Pruský (1809–1872)
V tomto článku podrobně prozkoumáme Albrecht Pruský (1809–1872) a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého významu v historii až po jeho vliv na dnešní společnost byl Albrecht Pruský (1809–1872) v průběhu času předmětem zájmu a debat. Budeme analyzovat, jak Albrecht Pruský (1809–1872) formoval mezilidské vztahy, technologický rozvoj, politiku a kulturu obecně. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme mnoho aspektů Albrecht Pruský (1809–1872) a jeho implikace v současném světě. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a obohacující vizi Albrecht Pruský (1809–1872), která čtenáři umožní pochopit jeho význam a rozsah v globálním kontextu.
| Albrecht Pruský | |
|---|---|
.jpg) princ Albrecht, asi 1860 | |
| Úplné jméno | Fridrich Jindřich Albrecht |
| Narození | 4. října 1809 Königsberg |
| Úmrtí | 14. října 1872 Berlín |
| Manželky | Marianna Oranžská Rosalie von Rauch |
| Potomci | Šarlota Pruská Albrecht Pruský Alžběta Pruská Alexandrina Pruská |
| Dynastie | Hohenzollernové |
| Otec | Fridrich Vilém III. |
| Matka | Luisa Meklenbursko-Střelická |
| Příbuzní | Vilém I. Pruský, Karel Pruský, Fridrich Vilém IV., Alexandrina Pruská, Šarlota Pruská, Luisa Pruská, Ferdinand Pruský a Friederike Pruská (sourozenci) Elisabeth von Hohenau, Countess von Hohenau[1], Maria-Rosalie von Hohenau, Countess von Hohenau[1], Maria Viktoria von Hohenau, Countess von Hohenau[1] a Friedrich von Hohenau, Count von Hohenau[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Jeho rodiče museli prchnout před Napoleonem u Berlína do Východního Pruska, a tak se Albrecht narodil v Königsbergu. Jeho staršími bratry byli Fridrich Vilém IV., pruský král v letech 1840 až 1861 a Vilém I., pruský král v letech 1861 až 1888 a první německý císař v letech 1871 až 1888.
Kariéra
V roce 1819 vstoupil do pruské armády jako poručík a v roce 1852 byl povýšen na generála jezdectva. V roce 1866 se účastnil prusko-rakouské války jako velitel armádního sboru jezdectva v bitvách u Jičína a u Hradce Králové. V prusko-francouzské válce v letech 1870/71 vedl jezdeckou divizi v bitvách u Wissembourg, Wörthu a Sedanu. Později se přidal k silám svého synovce Fridricha Karla a velkovévody Bedřicha Františka II. Meklenbursko-Zvěřínského v tažení proti Armée de la Loire (francouzské armádě).
Po válce byl Albrecht jmenován generálplukovníkem. Zemřel v Berlíně 14. října 1872 ve věku 63 let a byl pohřben v parku Mausoleum na zámku Charlottenburg.
Byl mimo jiné 74. nositelem velkokříže portugalského řádu věže a meče.
Manželství a potomci
14. září 1830 se dvacetiletý Albrecht v Haagu oženil se svou sestřenicí Mariannou Oranžskou, dcerou nizozemského krále Viléma I. a Vilemíny Pruské. Manželství bylo 28. března 1849 rozpuštěno. Za osmnáct let manželství se jim narodilo pět dětí:
- 1. Šarlota (21. 6. 1831 Berlín – 30. 3. 1855 Meiningen)[2]
- ⚭ 1850 Jiří II. Sasko-Meiningenský (2. 4. 1826 Meiningen – 25. 6. 1914 Bad Wildungen), vévoda sasko-meiningenský od roku 1866 až do své smrti[3]
- 2. mrtvě narozený syn (*/† 4. 12. 1832 Berlín)[4]
- 3. Albrecht (8. 5. 1837 Berlín – 13. 9. 1906 Kamieniec Ząbkowicki), polní maršál, regent brunšvického vévodství od roku 1885 až do své smrti[5]
- ⚭ 1873 Marie Sasko-Altenburská (2. 8. 1854 Eisenberg – 8. 10. 1898 Kamieniec Ząbkowicki)[6]
- 4. Alžběta (27. 8. 1840 Kamieniec Ząbkowicki – 9. 10. 1840 tamtéž)[7]
- 5. Alexandrina (1. 2. 1842 Berlín – 26. 3. 1906 Postupim)[8]
- ⚭ 1865 Vilém Meklenbursko-Zvěřínský (5. 3. 1827 Ludwigslust – 28. 7. 1879 Heidelberg)[9]
V Berlíně se 13. června 1853 se Albrecht podruhé oženil s Rosalií von Rauch, dcerou Gustava von Rauch, velitele velkého generálního štábu v letech 1812–1813 a pruský ministr války v letech 1837 až 1841. 28. května 1853 byla Rosalie jmenována hraběnkou z Hohenau. Měli spolu dva syny:
- 1. Vilém z Hohenau (25. 4. 1854 Drážďany – 28. 10. 1930 Świeradów-Zdrój)
- 2. Fridrich z Hohenau (21. 5. 1857 Drážďany – 15. 4. 1914)[12]
Protože bylo jeho manželství považováno za morganatické, vyhýbal se pár dočasně pruskému dvoru. Albrecht získal vinici v Loschwitz u Drážďan v Sasku, kde měl sídlo, palác Albrechtsberg, postavený v roce 1854.
Princ Albrecht zemřel 14. října 1872 ve věku 63 let v Berlíně.
Vyznamenání
Německá vyznamenání
- Pruské království:
- Řád černé orlice, 4. října 1819
- Řád červené orlice
- Pour le Mérite, 31. července 1866
- Řád koruny
- Královský hohenzollernský domácí řád
- Kříž služebního vyznamenání
- Hohenzollernové: Čestný kříž královského hohenzollernského domácího řádu
- Hannoverské království:
- Řád Guelfů, 1838
- Řád sv. Jiří, 1840
- Hesenské kurfiřtství: Řád zlatého lva, 5. září 1841
- Askánci: Domácí řád Albrechta Medvěda, 12. září 1864
- Bádenské velkovévodství:
- Domácí řád věrnosti, 1856
- Řád zähringenského lva, 1856
- Brunšvické vévodství: Řád Jindřicha Lva
- Hesenské velkovévodství: Řád Ludvíkův, 6. července 1851
- Meklenbursko: Řád vendické koruny
- Oldenburské velkovévodství, Domácí a záslužný řád vévody Petra Fridricha Ludvíka, 18. září 1861
- Saské království: Řád routové koruny, 1854
- Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství: Řád bílého sokola, 11. listopadu 1842
- Ernestinská vévodství: Vévodský sasko-ernestinský domácí řád, 1850
- Württemberské království: Řád württemberské koruny, 1841
Zahraniční vyznamenání
- Rakouské císařství:
- Druhé Francouzské císařství: Řád čestné legie, 1858
- Řecké království: Řád Spasitele
- Nizozemsko: Řád nizozemského lva
- Osmanská říše: Čestný meč
- Portugalské království: Řád věže a meče
- Království obojí Sicílie: Záslužný řád svatého Ferdinanda
- Ruské impérium:
- Řád sv. Ondřeje
- Řád sv. Alexandra Něvského
- Řád Bílého orla
- Řád sv. Anny
- Řád svatého Stanislava
- Řád sv. Jiří
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Albert of Prussia (1809–1872) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Charlotte Friedrike Luise Wilhelmine Marianne (Charlotte ) von Preußen, Herzogin zu Sachsen-Meiningen und Hildburghausen. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ George II of Saxe-Meiningen and Hildburghausen, Duke. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Stillborn Son von Preußen, Prinz. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Prinz Albrecht von Preußen, Regent von Braunschweig. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Marie von Sachsen-Altenburg. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Elisabeth von Preußen, Prinzessin. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Alexandrine Frederike Wilhelmine Luise Elisabeth (Alexandrine) von Preußen, Prinzessin, Herzogin von Mecklenburg-Schwerin. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Wilhelm, Herzog von Mecklenburg-Schwerin. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Laura von Saurma Jeltsch-Lorzendorf. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Prinzessin Margarethe von Hohenlohe-Oehringen. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Graf Friedrich von Hohenau. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Charlotte von der Decken. geni_family_tree . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht Pruský na Wikimedia Commons
.png)
