V tomto článku prozkoumáme fascinující život Werner Günthör, jehož odkaz zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Od svých skromných začátků až po jeho nejpozoruhodnější úspěchy byl Werner Günthör zdrojem inspirace pro nespočet lidí po celém světě. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme klíčové momenty, které definovaly život Werner Günthör, a jak jejich dopad dnes rezonuje. Od jeho příspěvků k _var2 až po jeho vliv na _var3 se tento článek snaží osvětlit důležitost a relevanci Werner Günthör v dnešním světě. Přidejte se k nám na této cestě za poznáním skutečné podstaty Werner Günthör a jeho místa v historii.
Werner Günthör | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 11. července 1961 (63 let) Uttwil, Thurgau |
Stát | ![]() |
Výška | 200 cm |
Hmotnost | 128 kg |
Kariéra | |
Disciplína | vrh koulí |
Účasti na LOH | 3 |
Účasti na MS | 4 |
Účasti na ME | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
bronz | LOH 1988 | vrh koulí |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | MS 1987 | vrh koulí |
zlato | MS 1991 | vrh koulí |
zlato | MS 1993 | vrh koulí |
Halové MS v atletice | ||
stříbro | HMS 1987 | vrh koulí |
zlato | HMS 1991 | vrh koulí |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | ME 1986 | vrh koulí |
Halové ME v atletice | ||
stříbro | HME 1984 | vrh koulí |
bronz | HME 1985 | vrh koulí |
zlato | HME 1986 | vrh koulí |
stříbro | HME 1987 | vrh koulí |
Werner Günthör (* 11. července 1961, Uttwil) je bývalý švýcarský atlet, trojnásobný mistr světa a mistr Evropy ve vrhu koulí. Je někdejším držitelem světového rekordu v hale.[1]
Vyučil se instalatérem, později vystudoval tělesnou výchovu a pracoval jako trenér pro státní sportovní organizaci BASPO. Kromě koule se věnoval také hodu diskem (osobní rekord 54,48 m) a jízdě na bobech. Je dvanáctinásobným mistrem Švýcarska ve vrhu koulí, čtyřikrát vyhrál lausannský mítink Athletissima. V letech 1986, 1987 a 1991 vyhrál anketu o švýcarského sportovce roku.[2] Po ukončení kariéry se přiznal k užívání anabolik.[3]
Je jediným koulařem, který se stal třikrát mistrem světa. Při debutu na mistrovství světa v atletice 1983 vypadl v kvalifikaci po výkonu 19,18 m, vyhrál v letech 1987 (22,23 m, dosud platný rekord šampionátu), 1991 (21,67 m) a 1993 (21,97 m).
Na mistrovství Evropy v atletice 1986 porazil favorizovaného Ulfa Timmermanna z NDR a vybojoval pro švýcarskou výpravu jedinou zlatou medaili na šampionátu. Jeho výkon 22,22 m je dosud nepřekonaným rekordem ME. Na mistrovství Evropy v atletice 1990 nestartoval pro zranění.
Třikrát reprezentoval na letních olympijských hrách.[4] Poprvé v roce 1984 na olympiádě v Los Angeles, kde obsadil 5. místo. O čtyři roky později vybojoval na LOH v jihokorejském Soulu výkonem 21,99 metru bronzovou medaili. Těsně pod stupni vítězů, na 4. místě skončil v roce 1992 na olympiádě v Barceloně. Jeho nejdelší vrh z poslední série měřil 20,91 m. Bronz získal ruský koulař v barvách SNS Vjačeslav Lyčo, který poslal kouli ve druhé sérii do vzdálenosti 20,94 m.[5]