Tento článek se bude zabývat tématem Mistrovství světa v atletice 1991, které v poslední době získalo na relevanci díky svému dopadu na různé aspekty společnosti. Mistrovství světa v atletice 1991 je předmětem debat, analýz a diskusí v různých oblastech, vytváří protichůdné názory a probouzí zájem akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto smyslu je nezbytné plně prozkoumat důsledky a důsledky, které s sebou Mistrovství světa v atletice 1991 přináší, a také přemýšlet o možných řešeních a akcích, které by mohly zmírnit jeho vliv. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Mistrovství světa v atletice 1991 a nabídneme komplexní a kritickou vizi, která nám umožní porozumět jejímu rozsahu a aktuálnímu kontextu.
Na programu bylo celkově 43 disciplín (24 mužských a 19 ženských). Na šampionátu byly vytvořeny tři nové světové rekordy. Postarali se o ně Američané, sprinterCarl Lewis (100 m), Mike Powell v dálce a mužské americké kvarteto ve štafetě na 4×100 metrů. Nejúspěšnější atletkou se stala Němka Katrin Krabbeová, která vybojovala dvě zlaté a dvě bronzové medaile.
Československým atletům se v Tokiu nepodařilo vybojovat cenný kov. Nejblíže zisku medaile byl desetibojař Robert Změlík, který nasbíral celkově 8 379 bodů a obsadil konečné 4. místo. Na bronzovou medaili, kterou získal Němec Schenk, ztratil 15 bodů.[1] Trojí zastoupení mělo Československo v chůzi na 20 i na 50 km. Na kratší vzdálenosti dosáhl nejlepšího výsledku Igor Kollár, který byl třináctý. Patnáctý byl Roman Mrázek a sedmnáctý Pavol Blažek.[2] V chůzi na 50 km byl nejlepší Pavol Szikora, který závod dokončil na 16. místě. Na 24. místě v čase 2.26:56 doběhl Martin Vrábeľ v maratonu.[3]
Mezi ženami zaznamenala nejlepší umístění výškařka Šárka Nováková, která ve finále obsadila výkonem 190 cm 9. místo.[4] Chodkyně Ivana Brozmanová dokončila desetikilometrový závod na 26. místě.[5]