V dnešním světě zaujal Igor Astapkovič vedoucí roli jak v každodenním životě, tak v profesionální sféře. S rozvojem technologií a globalizací se Igor Astapkovič stal tématem neustálého zájmu, vyvolává diskuse, výzkum a nové způsoby, jak k němu přistupovat. Od svého vlivu na společnost až po důsledky pro ekonomiku, Igor Astapkovič ovlivnila různými způsoby a změnila nejen způsob, jakým interagujeme, ale také způsob, jakým přemýšlíme a jak se vztahujeme k životnímu prostředí. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Igor Astapkovič, analyzujeme jeho důležitost a vývoj v čase.
Igor Astapkovič | |
---|---|
Narození | 4. ledna 1963 (62 let) Navapolack |
Alma mater | Euphrosyne Polotskaya State University of Polotsk |
Povolání | kladivář |
Ocenění | zasloužilý mistr sportu SSSR (1991) Zasloužilý mistr sportu Běloruské republiky (1995) |
Choť | Irina Jatčenková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
stříbro | LOH 1992 | hod kladivem |
bronz | LOH 2000 | hod kladivem |
Mistrovství světa v atletice | ||
stříbro | MS 1991 | hod kladivem |
stříbro | MS 1993 | hod kladivem |
stříbro | MS 1995 | hod kladivem |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | ME 1990 | hod kladivem |
stříbro | ME 1994 | hod kladivem |
Igor Astapkovič (bělorusky Ігар Вячаслававіч Астапковіч, rusky Игорь Вячеславович Астапкович) (* 4. ledna 1963 Grodno) je bývalý běloruský kladivář, mistr Evropy z roku 1990.
Čtyřikrát se účastnil olympijských her – v roce 1992 vybojoval stříbrnou medaili v soutěži kladivářů, v roce 2000 bronzovou. Je držitelem rovněž tří stříbrných medailí z mistrovství světa v této disciplíně (z let 1991, 1993 a 1995. V roce 1990 se stal ve Splitu mistrem Evropy v hodu kladivem, o čtyři roky později v Helsinkách skončil druhý. Svůj osobní rekord – 84,62 m – vytvořil v roce 1992.