V dnešním světě hraje Mistrovství světa v atletice 1993 zásadní roli v každodenním životě lidí. Ať už jako zdroj inspirace, jako předmět studia nebo jako historický odkaz, Mistrovství světa v atletice 1993 je téma, které nikdy nepřestane překvapovat a fascinovat ty, kteří se ponoří do jeho obrovského vesmíru. V průběhu let Mistrovství světa v atletice 1993 upoutal pozornost výzkumníků, umělců, vědců a milovníků vědění, kteří věnovali hodiny a hodiny studiu a rozjímání, aby pochopili její význam ve společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mistrovství světa v atletice 1993 a zjistíme, jak ovlivnil různé oblasti lidského života.
Mistrovství světa v atletice 1993 | |
---|---|
Místo | MHPArena |
Země | Německo |
Pořadatel | Světová atletika |
Datum | 13. srpna 1993 – 22. srpna 1993 |
Účast | 1 630 |
Předchozí | Mistrovství světa v atletice 1991 |
Následující | Mistrovství světa v atletice 1995 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
4. mistrovství světa v atletice se konalo ve dnech 13. – 22. srpna 1993 v německém Stuttgartu. Atletické disciplíny probíhaly na stadionu Gottlieb-Daimler-Stadionu. Na témže stadionu se konalo také ME v atletice v roce 1986 a v letech 2006 – 2008 zde probíhalo Světové atletické finále.
Na programu bylo celkově 44 disciplín (24 mužských a 20 ženských). Ženy měly poprvé na programu trojskok, naopak naposledy běh na 3000 metrů. Na následujícím šampionátu v Göteborgu 1995 byl nahrazen během na 5000 metrů. Na šampionátu byly vytvořeny čtyři nové světové rekordy. O dva z nich se postarali britští překážkáři. Colin Jackson (110 m př. – 12,91 s) a Sally Gunnellová (400 m př. – 52,74 s). Ve štafetě na 4×400 metrů vytvořilo časem 2:54,29 nový světový rekord americké kvarteto a výkonem 15,09 metru vytvořila rekord také ruská trojskokanka Anna Birjukovová.
Nejúspěšnější atletkou se stala americká sprinterka Gwen Torrenceová, která vybojovala jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.
Zásluhou oštěpaře Jana Železného, který se stal mistrem světa získala již samostatná Česká republika jednu medaili. Do finále se probojoval i druhý český oštěpař Miloš Steigauf, který obsadil 11. místo (70,78 m). 11. místo obsadil i dálkař Milan Gombala. Dvojí zastoupení měli muži v desetiboji. Tomáš Dvořák závod dokončil na 10. místě (8 032 bodů), Robert Změlík soutěž ukončil po čtvrté disciplíně.[1] Na 24. místě došel v chůzi na 50 km reprezentant Miloš Holuša.[2]
Mezi ženami zaznamenala nejlepší umístění trojskokanka Šárka Kašpárková, která ve finále obsadila výkonem 14,16 metru 7. místo a sedmé doběhlo také kvarteto žen ve štafetě na 4×400 metrů ve složení (Naděžda Koštovalová, Helena Dziurová, Hana Benešová a Ludmila Formanová).[3][4] Devátá skončila diskařka Vladimíra Malátová.[5]
Umístění | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | ![]() |
13 | 7 | 5 | 25 |
2. | ![]() |
4 | 2 | 2 | 8 |
3. | ![]() |
3 | 8 | 5 | 16 |
4. | ![]() |
3 | 3 | 4 | 10 |
![]() |
3 | 3 | 4 | 10 | |
6. | ![]() |
2 | 2 | 4 | 8 |
7. | ![]() |
2 | 1 | 2 | 5 |
8. | ![]() |
2 | 1 | 0 | 3 |
9. | ![]() |
1 | 2 | 0 | 3 |
10. | ![]() |
1 | 1 | 3 | 5 |
11. | ![]() |
1 | 1 | 2 | 4 |
12. | ![]() |
1 | 1 | 1 | 3 |
13. | ![]() |
1 | 1 | 0 | 2 |
14. | ![]() |
1 | 0 | 1 | 2 |
![]() |
1 | 0 | 1 | 2 | |
16. | ![]() |
1 | 0 | 0 | 1 |
![]() |
1 | 0 | 0 | 1 | |
![]() |
1 | 0 | 0 | 2 | |
![]() |
1 | 0 | 0 | 1 | |
![]() |
1 | 0 | 0 | 1 | |
21. | ![]() |
0 | 3 | 1 | 4 |
22. | ![]() |
0 | 2 | 2 | 3 |
23. | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
![]() |
0 | 1 | 0 | 1 | |
![]() |
0 | 1 | 0 | 1 | |
![]() |
0 | 1 | 0 | 1 | |
![]() |
0 | 1 | 0 | 1 | |
![]() |
0 | 1 | 0 | 1 | |
29. | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 | |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 | |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 | |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 | |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 | |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 | |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |