V dnešním světě se Letní olympijské hry 1988 stal tématem velkého zájmu a debat. S rozvojem technologií a globalizací získala Letní olympijské hry 1988 klíčovou roli v současné společnosti. Ať už v politice, ekonomice, kultuře nebo v jakékoli jiné oblasti, Letní olympijské hry 1988 zanechal hlubokou stopu v našich životech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Letní olympijské hry 1988 a jeho dopad na dnešní svět, analyzujeme jeho význam a vliv v různých oblastech. Od jeho vzniku až po současný vývoj se podíváme do hloubky na Letní olympijské hry 1988 a jeho roli v naší společnosti.
XXIV. letní olympijské hry | |
---|---|
![]() | |
Místo konání | Soul, Jižní Korea |
Počet zemí | 159 |
Počet sportovců | 8465 |
Soutěže | 263 |
Zahájení | 17. září 1988 |
Zakončení | 2. říjen 1988 |
Slib za sportovce | Hur Jae |
Slib za rozhodčí | Lee Hakrae |
Pochodeň | společně Chung Sun-man Kim Won-tak Sohn Mi-chung představitelé vědy, umění a sportu |
Stadion | Jamsil Olympic Stadium |
← LOH 1984 LOH 1992 → |
XXIV. letní olympijské hry se uskutečnily v době od 17. září do 2. října 1988 v Soulu v Jižní Koreji. Zúčastnilo se jich 8465 sportovců (6279 mužů a 2186 žen) ze 159 zemí. Soutěžilo se v 263 disciplínách 27 sportů. Poprvé v historii byl do olympijského programu zařazen stolní tenis. Tenis se na soulských hrách objevil po 64 letech, když došlo ke zmírnění olympijských pravidel ohledně účasti profesionálů.[1] Tenisté však nedostali peníze ani body do žebříčku, proto se řada předních hráčů jako tehdejší světová jednička Mats Wilander turnaje nezúčastnila.
Centrem olympijského dění byl Seoul Sports Complex ve čtvrti Songpa s olympijským stadionem pro sedmdesát tisíc diváků. Maskotem her byl tygr Hodori, ústřední píseň „Hand in Hand“ složili Giorgio Moroder a Tom Whitlock.
Pořadatelské město bylo vybráno v roce 1981 a dostalo přednost před dalším zájemcem, japonskou Nagojou. Ani těmto hrám se nevyhnul bojkot (podobně jako v roce 1976, 1980 a 1984), své sportovce nevyslala Severní Korea, Kuba, Etiopie a Albánie.
Po bojkotu olympiády v Los Angeles vyvstaly obavy o osud her v Soulu: Jižní Korea byla dosud oficiálně ve válce se Severní Koreou a neudržovala diplomatické vztahy s komunistickými státy. Juan Antonio Samaranch dosáhl toho, že v listopadu 1984 byla v Ciudad de México přijata deklarace odmítající politicky motivované bojkoty her.[2] Sovětský svaz poté zrušil zákaz startu svých sportovců na jihokorejském území. V roce 1985 navrhla KLDR, aby oba korejské státy uspořádaly hry společně. Jihokorejci původně souhlasili a nabídli Pchjongjangu uspořádání části fotbalového turnaje a soutěže v lukostřelbě a stolním tenise. Severokorejci však toto symbolické gesto odmítli a požadovali pořadatelství poloviny všech soutěží, stejně jako společný organizační výbor a právo nazývat svoji část programu „Pchjongjangská olympiáda“. K dohodě proto nedošlo, když SSSR a Čína v rámci zlepšování vztahů se Západem neposkytli KLDR očekávanou podporu. Nakonec se zástupci severní části poloostrova her vůbec nezúčastnili.[3]
Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
1 | ![]() |
55 | 31 | 46 | 132 |
2 | ![]() |
37 | 35 | 30 | 102 |
3 | ![]() |
36 | 31 | 27 | 94 |
4 | ![]() |
12 | 10 | 11 | 33 |
5 | ![]() |
11 | 14 | 15 | 40 |
6 | ![]() |
11 | 6 | 6 | 23 |
7 | ![]() |
10 | 12 | 13 | 35 |
8 | ![]() |
7 | 11 | 6 | 24 |
9 | ![]() |
6 | 4 | 6 | 16 |
10 | ![]() |
6 | 4 | 4 | 14 |
11 | ![]() |
5 | 11 | 12 | 28 |
12 | ![]() |
5 | 10 | 9 | 24 |
13 | ![]() |
5 | 2 | 2 | 9 |
14 | ![]() |
4 | 3 | 7 | 14 |
15 | ![]() |
3 | 6 | 5 | 14 |
16 | ![]() |
3 | 4 | 5 | 12 |
17 | ![]() |
3 | 3 | 2 | 8 |
18 | ![]() |
3 | 2 | 8 | 13 |
19 | ![]() |
3 | 2 | 5 | 10 |
20 | ![]() |
2 | 5 | 9 | 16 |
21 | ![]() |
2 | 3 | 0 | 5 |
22 | ![]() |
2 | 2 | 5 | 9 |
23 | ![]() |
2 | 1 | 1 | 4 |
24 | ![]() |
1 | 2 | 3 | 6 |
25 | ![]() |
1 | 1 | 2 | 4 |
25 | ![]() |
1 | 1 | 2 | 4 |
27 | ![]() |
1 | 1 | 0 | 2 |
28 | ![]() |
1 | 0 | 2 | 3 |
29 | ![]() |
1 | 0 | 0 | 1 |
29 | ![]() |
1 | 0 | 0 | 1 |
29 | ![]() |
1 | 0 | 0 | 1 |
32 | ![]() |
0 | 4 | 7 | 11 |
33 | ![]() |
0 | 2 | 2 | 4 |
34 | ![]() |
0 | 2 | 0 | 2 |
35 | ![]() |
0 | 1 | 1 | 2 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
36 | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
44 | ![]() |
0 | 0 | 2 | 2 |
44 | ![]() |
0 | 0 | 2 | 2 |
46 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
46 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
46 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
46 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
46 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
46 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
46 | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
Celkem | 241 | 234 | 264 | 739 |
---|
Her se zúčastnili sportovci ze 159 zemí. Následující země se zúčastnily poprvé v historii: Aruba, Americká Samoa, Cookovy ostrovy, Guam, Jižní Jemen, Maledivy a Svatý Vincenc a Grenadiny. Naposledy se her zúčastnila Německá demokratická republika a Sovětský svaz.
Čísla v závorkách udávají počty sportovců zastupujících zemi.