Molekulární mračno
V dnešním článku se podrobně podíváme na Molekulární mračno, téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Molekulární mračno je téma, které vyvolalo velkou debatu v různých oblastech a vzbudilo velký zájem ve společnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Molekulární mračno, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Prozkoumáme jeho různé dimenze, jeho význam v současnosti a důsledky, které má pro různá odvětví. Kromě toho prozkoumáme názory odborníků na toto téma a také zkušenosti lidí, kteří byli přímo ovlivněni Molekulární mračno. Bezpochyby jde o fascinující téma, které si zaslouží hlubší prozkoumání. Připojte se k nám na této fascinující cestě za poznáním Molekulární mračno!
Molekulární mračno (též molekulární mrak či oblak) je druh mezihvězdného mračna, jehož rozměry a hustota umožňují tvorbu molekul, mezi nimiž naprosto převažují molekuly vodíku (H2).
Pozorování a význam
Protože molekuly vodíku je obtížné zachytit při pozorování v infračerveném nebo rádiovém oboru, astronomové se místo toho snaží zachytit stopy jiných molekul, například oxidu uhelnatého (CO). Ten je v těchto mračnech hned po vodíku nejběžnější, přesto je ho však asi 10 000krát méně. Mezi další zaznamenané molekuly patří oxid uhličitý, voda nebo kyanovodík.[2]
Tzv. obří molekulová mračna mohou mít hmotnost až 10 miliónů Sluncí.
Podle tzv. mlhovinové hypotézy mohou kolapsem molekulárních mračen vznikat nové hvězdy a kolem nich rotující planetární soustavy. Spouštěcím mechanismem může být například výbuch blízké supernovy. Stejným způsobem zřejmě před asi 4,6 miliardami let vznikla i Sluneční soustava.[3]
V roce 2018 zjistila soustava radioteleskopů ALMA spolu s Herschelovou vesmírnou observatoří, že tato mračna obsahují oblasti s vyšší hustotou hmoty – tenké a dlouhé filamenty. Hvězdy vznikají přednostně v těchto filamentech.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Astronomický snímek dne: Mizení mračen v Carině . NASA a Česká astronomická společnost, 2003-6-30 . Dostupné online.
- ↑ KULESA, Craig. Overview: Molecular Astrophysics and Star Formation . University of Arizona, 1999-10-17 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-19. (anglicky)
- ↑ MONTMERLE, Thierry; AUGEREAU, Jean-Charles; CHAUSSIDON, Marc, et al. Solar System Formation and Early Evolution: the First 100 Million Years. Earth, Moon, and Planets. Červen 2006, roč. 98, čís. 1–4, s. 39–95. Dostupné online. ISSN 0167-9295. doi:10.1007/s11038-006-9087-5. (anglicky)
- ↑ PAVLÍK, Václav. Jak vznikají hvězdokupy?. Astropis. 2019, roč. XXVI, čís. 4, s. 30. ISSN 1211-0485.
- ↑ ZHANG, Guo-Yin; ANDRÉ, Ph.; MEN'SHCHIKOV, A.; WANG, Ke. Fragmentation of star-forming filaments in the X-shaped nebula of the California molecular cloud. Astronomy and Astrophysics. 1 October 2020, s. A76. ISSN 0004-6361. doi:10.1051/0004-6361/202037721. S2CID 211126855. Bibcode 2020A&A...642A..76Z. arXiv 2002.05984.
Literatura
- EHLEROVÁ, Soňa. Vodík, základ galaxií. Astropis. 2024, roč. XXX, čís. 140, s. 34-35. ISSN 1211-0485.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu molekulární mračno na Wikimedia Commons - WÜNSCH, R. Temná molekulární oblaka. Nebeský cestopis . Praha: Český rozhlas Leonardo, 2011-10-29 . Čas 2:20 od začátku stopáže. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15.
