V dnešním světě se Žlutý hyperobr stalo tématem velkého významu a zájmu pro stále širší publikum. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo významu v současném kontextu, Žlutý hyperobr je i nadále tématem debat a analýz v různých oblastech. Od akademické sféry až po sféru populární Žlutý hyperobr nadále budí zájem a vyvolává úvahy o svých implikacích a důsledcích pro současný svět. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Žlutý hyperobr, analyzujeme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho relevanci v současném kontextu.
Žlutý hyperobr je velmi hmotná hvězda s rozšířenou atmosférou, která patří do spektrální třídy A až K, s hmotností přibližně 20 až 50-násobku hmotnosti Slunce. U žlutých hyperobrů, mezi něž patří například Ró Cassiopeiae v souhvězdí Kasiopeji, byly pozorovány opakované erupce, kvůli kterým hvězda opakovaně nebo dlouhodobě snižuje svou jasnost. Jeví se jako extrémně vzácné hvězdy ve vesmíru. Kvůli velké rychlosti spotřebování jaderného paliva většinou zůstávají na hlavní posloupnosti pouze několik milionů let a následně vybuchnou jako supernova nebo hypernova.
Podle současných fyzikálních modelů hvězd může žlutý hyperobr obsahovat konvektivní jádro obklopené radioaktivní zónou, což je opačně než u hvězd velikosti Slunce, které se skládají z radioaktivního jádra obklopeného konvektivní zónou.[1] Díky extrémně vysokému tlaku v jádrech žlutých hyperobrů jsou části jádra, případně celé jádro, tvořeny z degenerovaného plynu.
Díky absolutní velikosti těchto hvězd, navíc se silným magnetickým polem a velkým uvolňováním energie, nedokážou žlutí hyperobři udržovat povrchový materiál tak jako jiné druhy hvězd. Z toho důvodu mají velmi velkou rozšířenou atmosféru. Někdy se kolem nich nachází disk prachu a plynu, který poskytuje možnost vzniku planetárních soustav kolem těchto hvězd.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Yellow hypergiant na anglické Wikipedii a Žltý hyperobor na slovenské Wikipedii.