Mallorské království

V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Mallorské království, tématu, které v historii vyvolalo zájem mnoha lidí. Mallorské království je téma, které bylo široce studováno a v průběhu let o něm bylo napsáno mnoho knih a článků. V tomto článku se snažíme prozkoumat různé aspekty Mallorské království, od jeho původu až po jeho praktické aplikace v každodenním životě. V tomto směru zjistíme, co je Mallorské království, jaké jsou jeho hlavní charakteristiky a proč je důležité věnovat mu čas a pozornost. Kromě toho budeme analyzovat některé z teorií a debat, které se kolem Mallorské království objevily, a také jeho dopad na současnou společnost. V konečném důsledku si tento článek klade za cíl poskytnout ucelenou a obohacující vizi Mallorské království, aby si čtenář mohl rozšířit své znalosti a pochopit důležitost tohoto tématu v dnešním světě.

Mallorské království
Regne de Mallorca (ca)
Reino de Mallorca (es)
Regnum Maioricae (la)
← Almohadové 1231–1349/1715 Bourbonské Španělsko →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
4 992 km² (rok 1239)
Obyvatelstvo
cca 50 000 (rok 1239)
Státní útvar
de facto autonomní stát, de iure
Aragonská korunaAragonská koruna Aragonská koruna (jeho vazalem a až roku 1349 připojen)
Vznik
1231 – dobytí ostrova Mallorca na Almohadech
Zánik
1349 – bitva u Ljucmajoru, dobytí zbývajících držav a připojení k Aragonu
1715 – Dekrety Nueva Planta rušící královské tituly včetně mallorského
Státní útvary a území
Předcházející
Almohadové Almohadové
Následující
Bourbonské Španělsko Bourbonské Španělsko

Mallorské království (katalánsky Regne de Mallorca, španělsky Reino de Mallorca, latinsky Regnum Maioricae) byl středověký státní útvar v oblasti západního Středomoří, rozkládající se na Baleárských ostrovech a v částech Pyrenejského poloostrova. O status hlavního města se dělily Palma de Mallorca a Perpignan.

Historie

Vlajka Mallorky z roku 1269

Království bylo vytvořeno krátce po dobytí ostrova Mallorca na Almohadech aragonským králem Jakubem I., aby po jeho smrti přešlo na mladšího syna Jakuba. Ten se také po smrti svého otce ujal vlády jako Jakub II. Mallorský, zatím co koruna Aragonu přešla na nejstaršího syna Petra III. Pokojné soužití obou bratří ale nemělo trvat dlouho, Petr již činil vše pro to, aby nově vzniklé království udržel pod nadvládou Aragonské koruny a zůstalo mu podřízené jako jeho vazal. Předmětem sporu se stalo Roussilonské hrabství, které náleželo k Jakubovu království, jejich soupeření přerostlo v občanskou válku. Jakub II. se proto spojil s Francouzi, vzájemný konflikt vyvrcholil roku 1284 v podobě křížové výpravy proti Aragonu vedené Francií, která ale dopadla pro Francouze a Jakuba nezdarem. Petrův syn a nástupce Alfonso III. v následujících letech anektoval Mallorku, Ibizu a Menorcu. V roce 1295 vrátila smlouva z Agnani ostrovy zpět pod vládu Jakuba II. a smlouva Tarasconská z roku 1291 oficiálně navrátila Aragon do rukou Alfonse III. a zrušila církevní klatbu.

Teprve až aragonský král Petr IV. provedl roku 1343 další úspěšný vpád na Baleárské ostrovy, podobně jako jeho předchůdci se i jemu podařilo anektovat Mallorku a přilehlé ostrovy. Poslední vládce samostatného království Jakub III. Mallorský byl tak nucen se přesunout do svých zbylých držav na pevnině. Dne 26. srpen 1346 se ještě menší mallorský kontigent zapojil v bitvě u Kresčaku po boku francouzského krále Filipa IV. a českého krále Jana Lucemburského proti Angličanům a jejich spojencům. Poslední samostatný mallorský panovník Jakub III. padl v bitvě u Ljucmajoru s aragonskými 25. října 1349. Titul mallorského krále si následně předávali aragonští a později i španělští monarchové, a to až do roku 1715, kdy vešly v platnost dekrety Nueva Planta, v nichž španělský král Filip V. z rodu Bourbounů všechny nadbytečné španělské královské tituly eliminoval.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.