V dnešním světě se Mallorca stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od profesionálů po amatéry, Mallorca vzbuzuje zvědavost a debaty v různých oblastech. S bohatou a rozmanitou historií Mallorca významně ovlivnila společnost a způsob, jakým přistupujeme k různým aspektům života. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Mallorca s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma.
Mallorca | |
---|---|
Satelitní fotografie Mallorcy | |
Mallorca | |
Lokalizace | Středozemní moře |
Stát | Španělsko |
Topografie | |
Rozloha | 3 648 km² |
Zeměpisné souřadnice | 39°37′ s. š., 2°59′ v. d. |
Délka | 110 km |
Šířka | 90 km |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 920 605 (2021) |
Hustota zalidnění | 252,4 obyv./km² |
Největší sídlo | Palma de Mallorca |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mallorca (katalánsky Mallorca ) je ostrov náležící Španělsku, největší z Baleárských ostrovů. Leží v západní části Středozemního moře ve vzdálenosti přibližně 200 kilometrů od španělského pobřeží. Jeho rozloha činí 3 648 km² a žije zde 920 tisíc obyvatel.
Jde o největší a druhý nejlidnatější ostrov Španělska. Zhruba 200 km severně se nachází Barcelona, 300 km západně Valencie a stejně daleko na jih je Alžír.
Jeho největším a zároveň i hlavním městem je Palma de Mallorca. Mallorca je častým cílem turistů a cestovní ruch je jedním z hlavních zdrojů příjmů tamního obyvatelstva. Každoročně navštíví Mallorcu 12 milionů turistů, hlavně Němců. Místní obyvatelé se živí kromě cestovního ruchu i zemědělstvím a pěstováním vína. Mluví se zde tzv. mallorquí, dialektem katalánštiny, vedle ní je úředním jazykem též španělština.
Během doby bronzové a doby železné existovala na ostrovech Mallorca a Menorca Talajotická kultura, po které zde zůstaly kamenné megality.
Mallorcu obývali a dobývali v minulosti Římané, Maurové i Byzantinci, proto se zde dochovalo mnoho stavebních památek, které připomínají působení různých kultur a etnik. Kolonizací i kartograficky zruční Římané dali Mallorce jméno, které ve španělské verzi zůstává a znamená "Ta největší".
Na obranu ostrova před Barbarskými piráty ze Severní Afriky bylo od 16. století podél pobřeží postaveno na 84 obranných věží.
Hlavnímu městu Palmě dominuje katedrála La Seu (katedrála světla), která byla dostavěna v roce 1587. K vidění je i gotický hrad, který nechal postavit Jakub II.. Ten sloužil jako vězení až do 20. století. Byzantskou periodu připomínají základy baptisteria na půdorysu kříže s trojlistou nádrží na vodu. Po Arabech zde zůstaly arabské lázně z 10. století. Hlavní zástavba pochází z období panování aragonských králů a španělských Habsburků.
Roku 1399 byl založen kartuziánský klášter Valldemosa, jehož stavby spolu s lékárnou byly obnoveny v klasicistním slohu. Pobýval tam v letech 1838 – 1839 (v posledních letech svého života) polský skladatel Frederik Chopin se spisovatelkou George Sandovou.
Z technických památek se v provozu zachovala dráha starého vlaku, která vede z Palmy do městečka Sóller a zpět.
Pro turistiku Mallorcu objevil velkovévoda toskánský Ludvík Salvátor, který si v Palmě zbudoval jedno ze sídel.
Kromě Palmy je na Mallorce několik oblíbených městeček. Např. Deia – městečko se strmými uličkami, které si oblíbili především umělci, Andratx plný starých kostelů nebo Alcudia s římskými hradbami.
Pohoří Tramuntana nabízí vyhlídky do krajiny a žijí tu divoká zvířata. Je ideálním místem pro horolezce.
Mallorca na rozdíl od Kanárských ostrovů nabízí spoustu zeleně.