V tomto článku se ponoříme do světa Málikovský mazhab, prozkoumáme jeho původ, jeho relevanci dnes a jeho možné důsledky pro budoucnost. Málikovský mazhab upoutal pozornost širokého spektra publika, od odborníků v oboru až po ty, kteří jeho důležitost teprve začínají objevovat. V tomto směru budeme analyzovat dopad, který měl Málikovský mazhab na různé aspekty společnosti, a budeme se zabývat jeho vlivem na kulturu, ekonomiku a technologie. Stejně tak se ponoříme do různých pohledů a názorů, které se kolem Málikovský mazhab objevily, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma.
Málikovský mazhab je jednou z právních škol islámu. Zakladatelem je Málik bin Anas (zemřel 795). Ve spise Al-Muwattá shromáždil velké množství tradic. Opírá se o hadíthy a istisláh, tj. právo na vlastní názor. Málikovský mazhab převládl v muslimském Španělsku a dodnes má výsadní postavení v Maghribu a západních zemích subsaharské Afriky.
Málikovský mazhab (jinak také madhab) je jednou ze čtyř hlavních právních škol sunnitského islámu. Mezi africkými muslimy výrazně dominuje.[1] Autorita zdrojů, ze kterých tato právní škola čerpá, je hierarchicky uspořádána následovně: 1. Korán, 2. hadíthy, 3. konsenzus věřících v Medíně (´Amal), konsenzus Mohamedových společníků (Sahabah), nakonec názor jednotlivce Mohamedových společníků, 4. Qiyas – analogie umožňující aplikovat nové skutečnosti podle starých norem, 5. Istislah – orientace na blaho muslimů, 6. Urf – zvyk věřících v celém muslimské světě. Autorita je sestupná, nejvyšší valenci má vždy Korán.[1]