V dnešním světě se Hadíth stal tématem neustálého zájmu a debat. Od svého vzniku Hadíth přitahoval pozornost lidí z různých oblastí, generoval protichůdné názory a vášnivé diskuse. Nezáleží na tom, zda se jedná o vědecký objev, veřejnou osobnost nebo historickou událost, Hadíth se podařilo překročit hranice a přitáhnout pozornost společnosti obecně. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad a relevanci Hadíth v našem dnešním světě, analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
Hadíth (arabsky حديث, DMG ḥadīṯ) je označení pro původně ústně uchovávanou výpověď o činech a skutcích islámského proroka Mohameda. Hadíthy tvoří hlavní pramen sunny. Hadíth se skládá ze dvou částí, a to z řetězu tradentů a samotného výroku.[1] První část, tedy řetězec tradentů, se nazývá isnád, a má zaručit pravdivost následující výpovědi.[2] Isnád někdy může tvořit i dlouhý řetězec o mnoha tradentech. Druhá část hadíthu se nazývá matn a tvoří samotný příběh hadíthu. Příklad:
„Al-Hummajdí vyprávěl, že slyšel od Sufjána a ten od Jahji ibn Sacíd al-Ansárího, že mu Muhammad b. Ibrahím at-Tajmí řekl, že slyšel od Alqamy ibn Waqqás al-Lajthího, že ten slyšel Umara ibn al-Chattába (nechť je s ním Bůh spokojen (NBS)) říci z kazatelny, že slyšel Posla Božího (NBŽM) jak říká: Činy budou posuzovány vždy jen podle záměrů. Každý bude odměněn podle toho, co zamýšlel učinit. Tomu, kdo přesídlil do Medíny proto, aby získal nějaký pozemský statek, nebo aby se oženil, bude jeho hidžra započítána podle cíle, který hledal (podle al-Buchárího).“[3]
Podle věrohodnosti se hadíthy dělí na:
Islámské právo se opírá pouze o hadíthy z kategorie sahíh a hasan.
V rané fázi islámu byly hadíthy předávány ústně, avšak později vzniklo několik sbírek. Mezi nejdůležitější patří: