Šáfiovský mazhab

V tomto článku prozkoumáme Šáfiovský mazhab, téma, které upoutalo pozornost odborníků i fandů. S bohatou a složitou historií je Šáfiovský mazhab bodem zájmu v různých oblastech, od vědy a techniky po kulturu a společnost. V průběhu let podnítil Šáfiovský mazhab významné debaty, kontroverze a pokroky a hrál klíčovou roli ve způsobu, jakým chápeme a prožíváme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku se blíže podíváme na různé aspekty Šáfiovský mazhab, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad a jeho význam v dnešním světě.

Šáfiovský madhab (tmavě modrá oblast)

Šáfiovský mazhab je jeden ze směrů islámské právní vědy. Islámské právo tohoto směru založil Muhammad bin Idrís aš-Šáfi'í. Studoval u Málika i žáků Abú Hanífy. Představují jistou "střední cestu v rozhovoru mezi zastánci tradice (asháb al-hadíth) a zastánci práva na vlastní názor (asháb ar-ra'j). Aš-Šáfi'í se ve svém hlavním díle Risála fi usúl al-fiqh (Traktát o základech fiqhu) snažil stanovit meze každého ze čtyř zdrojů práva (qijás, idžmá, istihsán a konečně Šáfi'úv vlastní přístup, vlastní istisháb).

Šáfi'ovský směr se těšil podpoře Abbásovců a byl nejrozšířenějším směrem až do 16. století, kdy jej vystřídal hanafijský (hanífovský) mazhab.

Mezi Šáfi'ího žáky vynikl zejména Al-Ghazálí.

Literatura

  • KROPÁČEK, Luboš: Duchovní cesty islámu, vyd. Vyšehrad, Praha 2011, str. 119–120.

Související články

Externí odkazy