Následující článek se bude zabývat problémem Leopold Ferdinand Salvátor, který se v posledních letech stal aktuálním. Od svého vzniku vzbuzuje Leopold Ferdinand Salvátor velký zájem odborníků i laické veřejnosti a vyvolává diskuse a úvahy o jeho významu a dopadu v různých oblastech. Leopold Ferdinand Salvátor se stal tématem studia a diskusí v různých oblastech, ať už ve vědě, technice, historii, politice, kultuře a dalších. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty související s Leopold Ferdinand Salvátor, abychom poskytli komplexní a širokou představu o jeho významu a důsledcích.
Leopold Ferdinand Salvátor Rakousko-Toskánský | |
---|---|
![]() | |
Narození | 2. prosince 1868 Salcburk |
Úmrtí | 4. července 1935 (ve věku 66 let) Berlín |
Místo pohřbení | Friedhof III der Gemeinde Jerusalems- und Neue Kirche |
Povolání | primas a politik |
Choť | Wilhelmine Abramovic (od 1903)[1] Maria Ritter (od 1907)[1] Clara Pawlowska (od 1933)[1] |
Rodiče | Ferdinand IV. Toskánský a Alice Bourbonsko-Parmská |
Rod | toskánští Habsburko-Lotrinkové |
Příbuzní | Germana Marie Toskánská, Anežka Marie Toskánská, Luisa Antonie Toskánská, Petr Ferdinand Rakousko-Toskánský, Jindřich Ferdinand Toskánský, Josef Ferdinand Toskánský, Marie Antonie Toskánská[2] a Anna Marie Toskánská (sourozenci) |
Funkce | člen Panské sněmovny (1891–1902) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leopold Ferdinand Salvátor (2. prosince 1868, Salcburk – 4. července 1935, Berlín) byl syn toskánského velkovévody Ferdinanda IV. Toskánského a Alice Bourbonsko-Parmské.
V roce 1902 se s povolením císaře Františka Josefa I. vzdal šlechtického titulu a přijal jméno Leopold Wölfling. Po první světové válce se živil prodejem lahůdek ve Vídni.
Ač byl třikrát ženat, neměl děti.
Memoáry publikované v češtině: