Tento článek se bude zabývat tématem Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007), konceptu, který v posledních letech nabyl na významu díky svému dopadu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku přitahuje Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007) pozornost odborníků i široké veřejnosti, vyvolává diskuse, výzkumy a různé interpretace. Postupem času se Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007) stal tématem zájmu jak na akademické půdě, tak v každodenní konverzaci a jeho vliv se rozšířil do více oblastí a stal se základním referenčním bodem pro pochopení současných jevů. V tomto přehledu budou prozkoumány různé pohledy na Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007) s cílem poskytnout širokou a obohacující vizi jeho významu a dopadu na současnou společnost.
Arcivévoda Karel Ludvík Rakouský, celým jménem Karel Ludvík Maria František Josef Michael Gabriel Antonius Robert Štěpán Pius Řehoř Ignác Markus d'Aviano Rakouský, německy: Carl Ludwig Maria Franz Joseph Michael Gabriel Antonius Robert Stephan Pius Gregor Ignatius Markus d'Aviano von Österreich, občanským jménem: Carl Ludwig Habsburg-Lothringen (10. března 1918 Baden u Vídně – 11. prosince 2007 Brusel) byl pátým potomkem rakouského císaře Karla I. a císařovny Zity a posledním členem panovnického rodu narozeným před zánikem monarchie.
Narození Karla Ludvíka několik měsíců před rozpadem monarchie bylo oslaveno 101 dělostřeleckými salvami. Dětství však již trávil v exilu, mimo jiné na ostrově Madeira, kde pobývala císařská rodina až do smrti císaře Karla I. v roce 1922. Následně žil s matkou a sourozenci ve Španělsku a v Belgii. Ve třicátých letech 20. století studoval, stejně jako starší bratr Ota, na Katolické univerzitě v Lovani v Belgii.
Po německé invazi roku 1940 uprchl s rodinou do severní Ameriky, kde Karel Ludvík vystudoval politické a společenské vědy na Laval University v Quebec City[2].
Roku 1943 vstoupil do americké armády a za prezidenta Roosevelta vedl v neutrálním Portugalsku tajná jednání s Maďarskem o restauraci monarchie, ta však nebyla úspěšná. V roce 1944 se v řadách Spojenců účastnil Vylodění v Normandii.
V roce 1958 se Karel Ludvík vrátil se svou rodinou do Evropy a byl činný v bruselské holdingové společnosti Société Générale du Belgique. Později založil pro tuto holdingovou společnost firmu Genstar v Kanadě. V době jeho odchodu do penze roku 1986 čítala firma Genstar více než dvacet tisíc zaměstnanců v tak rozličných odvětvích jako stavebnictví, cement, chemie, námořní doprava, finance a špičkové technologie.[3]
Byl mluvčím Habsburků, domáhajících se v Rakousku odškodnění za konfiskovaný majetek rodiny v roce 1919.
Karel Ludvík zemřel koncem roku 2007 a dne 12. ledna 2008 po obřadu ve Svatoštěpánské katedrále ve Vídni byl pochován v Císařské hrobce po boku své matky.
17.1.1950 se na zámku Belœil v Belgii oženil s princeznou Yolandou de Ligne (celým jménem Yolande Marie Jeanne Charlotte de Ligne, * 6.5.1923 Madrid), s níž měl čtyři děti.[4]