Konstantin Jireček

V dnešním světě je Konstantin Jireček velmi zajímavé a aktuální téma. Ať už v politické, sociální, kulturní nebo vědecké oblasti, Konstantin Jireček upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Protože Konstantin Jireček je i nadále předmětem debat a analýz, je důležité pochopit jeho dopad na naši společnost a svět obecně. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Konstantin Jireček, od jeho původu až po jeho možné důsledky pro budoucnost. Prozkoumáme také různé pohledy a názory, které existují kolem Konstantin Jireček, s cílem nabídnout komplexní a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Konstantin Jireček
Ministr osvěty Bulharska
Ve funkci:
11. května 1881 – 5. července 1882
Narození24. července 1854
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. ledna 1918 (ve věku 63 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeJosef Jireček otec
PříbuzníPavel Josef Šafařík děd
Hermenegild Jireček strýc
Alma materUniverzita Karlova
Tereziánská akademie ve Vídni
Profesejazykovědec, diplomat, historik, pedagog, akademik, vysokoškolský učitel, politik a překladatel
CommonsKonstantin Jireček
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Jireček, plným jménem Josef Konstantin Jireček[1] (24. června 1854 Vídeň – 10. ledna 1918 Vídeň[2]) byl český politik, diplomat a historik, zakladatel české balkanologie a byzantologie.

Život

Narodil se ve Vídni, v rodině úředníka ministersta kultu a vyučování, pozdějšího ministra a politika Josefa Jirečka a jeho manželky Boženy (1831–1895), dcery Pavla Josefa Šafaříka. Po otcově penzionování se rodina usídlila v Praze.[1] Měl tři sestry, dvě zemřely předčasně.[3]

Stal se docentem na pražské univerzitě, na přelomu 70. a 80. let 19. století pomáhal organizovat správu a školství v nově vzniklém Bulharsku, v letech 1881 až 1882 byl bulharským ministrem osvěty, v roce 1884 ředitelem Národní knihovny v Sofii.[2] Poté působil jako profesor na univerzitách v Praze (1884–1893) a ve Vídni (1893–1918).

Dílo

  • Dějiny bulharského národa, 1876.
  • Geschichte der Bulgaren. Nachdr. d. Ausg. Prag 1876. Hildesheim : Olms, 1977. ISBN 3-487-06408-1.
  • Die altböhmischen Gedichte der Grünberger und Königinhofer: Handschrift im Urtexte und in deutscher Uebersetzung. Prag: Rivnac, 1879.
  • Die Handelsstrassen und Bergwerke von Serbien und Bosnien während des Mittelalters: historisch-geographische Studien. Prag: Verl. der Kön. Böhmischen Ges. der Wiss., 1879
  • Einige Bemerkungen über die Überreste der Petschenegen und Kumanen sowie über die Völkerschaften der sogenannten Gagauzi und Surguči im heutigen Bulgarien. Prag: Verl. d. Königl. Böhm. Ges. d. Wiss., 1889.
  • Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe. Prag: Tempsky, 1877.
  • Das Fürstentum Bulgarien, seine Bodengestaltung, Natur, Bevölkerung, wirthschaftliche Zustände, geistige Cultur; mit 42 Abbildungen und einer Karte. Prag : Tempsky , 1891; Leipzig: Freytag, 1891.
  • Poselství republiky Dubrovnické k císařovně Kateřině v roce 1771. Prag, 1893.
  • Das christliche Element in der topographischen Nomenclatur der Balkanländer. Wien: Gerold, 1897
  • Staat und Gesellschaft im mittelalterlichen Serbien: Studien zur Kulturgeschichte des 13.–15. Jahrhunderts. Fotomechanischer Nachdruck der Orig.-Ausg. Wien 1912. Leipzig: Zentralantiquariat der DDR, 1974
  • Geschichte der Serben, 1911–18, unvollendet. Bd. 1 Bis 1371; Bd. 2 1371-1537. Gotha: Perthes, o. J. Nachdruck Amsterdam: Hakkert, 1967.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Soupis pražských obyvatel: Josef Konstantin Jireček . Archiv hl. m. Prahy . Dostupné online. 
  2. ↑ a b Konstantin Jireček zemřel. Lidové noviny. 12. 1. 1918, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 236, obraz 182 . Národní archiv . Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • DOROVSKÝ, Ivan. Konstantin Jireček : život a dílo. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1983. 230 s. (Spisy Univerzity J. E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta; sv. 241). Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.