Joris Karl Huysmans
Dnes je Joris Karl Huysmans téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Jak v osobním životě, tak v pracovním prostředí má Joris Karl Huysmans významný dopad na způsob, jakým lidé interagují a fungují v každodenním životě. Od svého vzniku je Joris Karl Huysmans předmětem studia, debat a analýz, což vedlo k mnoha perspektivám a přístupům k jeho důležitosti a dopadům. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Joris Karl Huysmans, od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj, abychom lépe porozuměli jeho vlivu na naši společnost.
| Joris Karl Huysmans | |
|---|---|
 Joris Karl Huysmans | |
| Rodné jméno | Charles-Marie-Georges Huysmans |
| Narození | 5. února 1848 Paříž  Francie |
| Úmrtí | 12. května 1907 (ve věku 59 let) Paříž Francie |
| Příčina úmrtí | rakovina rtu a ústní dutiny |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Pseudonym | A. Meunier |
| Povolání | spisovatel, kritik umění, romanopisec, autor a literární kritik |
| Alma mater | Lyceum svatého Ludvíka |
| Významná díla | Naruby, Tam dole'' |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1893) důstojník Řádu čestné legie (1907) Velká cena za nejlepší román 19. století (1952) |
| Vlivy | Charles Baudelaire Émile Zola Gustave Flaubert Arthur Schopenhauer Jules Barbey d'Aurevilly … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joris Karl Huysmans (5. února 1848 Paříž – 12. května 1907 Paříž) byl francouzský spisovatel, literární a výtvarný kritik vlámského původu.
Život
Narodil se 5. února 1848 jako Charles Marie Georges Huysmans v rodině litografa vlámského původu. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na ministerstvu vnitra. Ministerským úředníkem byl až do svých padesáti let. V roce 1874 vydal první sbírku básní v próze, v roce 1876 první román. Nejprve psal ve stylu naturalismu, byl velkým obdivovatelem Emila Zoly. Od roku 1876 psal též výtvarné a literární kritiky. Osobní krizi po vydání románu Naruby řešil konverzí ke katolicismu, uchýlil se krátce do trapistického kláštera v Igny. V roce 1898 opustil práci na ministerstvu a odešel do benediktinského kláštera v Ligugé. Roku 1901 byl klášter přemístěn do Belgie a Huysmans se vrátil do Paříže. Zde byl jedním ze zakládajících členů Académie Goncourt. Dne 12. května 1907 zemřel na rakovinu.
Dílo
- Kořenka (Drageoir aux épices, 1874) – sbírka básní v próze ovlivněná Aloysiem Bertrandem, Baudelairem a Villonem
- Pařížské črty (Croquis Parisiens, 1880)
- Marta (Marthe, 1876) – první román; český překlad: L. Holdanová 1919
- Sestry Vatardovy (Les soeurs Vatard, 1879) – román
- povídka S tornou na zádech (Sac au doc, 1880) v kolektivní publikaci skupiny naturalistických spisovatelů Večery médanské (Soirées de Médan)
- Soužití (En Ménage, 1881) – román
- Po proudu (A vau l’eau, 1882) – román
- Naruby (À rebours, 1884) – román; české překlady: Arnošt Procházka, 1905, Jiří Pechar, 1979
- Tam dole (Là-bas, 1891) – román; české překlady: Otakar Levý, 1919 (dostupné online na webu Městské knihovny v Praze), Michal Novotný, 1997
- Na cestě (En route 1895)
- Katedrála (La Cathédrale, 1898), český překlad: B. Stefanová, 1912
- V klášteře (Oblat, 1903)
- Tři primitivové (Trois Primitifs, 1905)
- Čtvrť Notre Dame (Le Quartier Notre-Dame, 1905)
- Davy z Lurd (Les foules de Lourdes; 1906)
- Tři chrámy a tři primitivové (Trois Églises et trois Primitifs; 1908)
- Titulní strany prvních českých vydání
-
Kathedrála, vydal R. Promberger, Olomouc, 1912 -
Na ruby, vydala Kamilla Neumannová, Praha 1913 -
Tam dole, vydal A. Srdce, Praha 1919
Odkazy
Literatura
česky:
- František Xaver Šalda: Joris Karl Huysmans. In: Duše a dílo 1950
- Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha, Libri, 2002, ISBN 80-7277-130-2
- Jan Otokar Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století, díl II. (1870–1930), Praha, Academia, 1983
- Jiří Pechar: Drama J. K. Huysmanse. In: J. K. Huysmans: Naruby, 1979
- Michal Novotný: Huysmans dole. Doslov in: J. K. Huysmans: Tam dole, 1997
- LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha: Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.
- PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.
francouzsky:
- Robert Baldick, Vie de J.K. Huysmans, Denoël, 1975.
- Jean Borie, Huysmans, le Diable, le célibataire et Dieu, Grasset et Fasquelle, 1991.
- Patrice Locmant, J.-K. Huysmans, Le forçat de la vie, Bartillat, 2007.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joris Karl Huysmans na Wikimedia Commons 
Autor Joris Karl Huysmans ve Wikizdrojích- Autor Joris-Karl Huysmans ve Wikizdrojích (francouzsky)
- Encyklopedické heslo Huysmans v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joris Karl Huysmans
- Plné texty děl autora Joris Karl Huysmans na projektu Gutenberg (anglicky)
- (francouzsky) (anglicky) (španělsky) stránka o Huysmansově životě a díle včetně on-line textů
- (francouzsky) Société J-K. Huysmans Společnost J.-K. Huysmanse
- článek Martina C. Putny[nedostupný zdroj]
- ŠALDA, František Xaver. heslo Joris-Karl Huysmans. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1897. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XI. S. 946.
- text hesla je k dispozici též v knize Šaldův slovník naučný, Praha : Československý spisovatel, 1986,
| 2. křeslo Académie Goncourt | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1900–1907 Joris Karl Huysmans |
Nástupce: Jules Renard |
