1977

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa 1977. Prozkoumáme jeho původ, jeho význam v dnešní společnosti a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od historické perspektivy až po jeho dnešní vývoj byl 1977 předmětem studia a debat, což vyvolalo velký zájem mezi akademiky, milovníky tohoto tématu a společností obecně. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit osvětlit 1977 a poskytnout panoramatický pohled, který čtenáři umožní pochopit jeho důležitost a vliv v současném světě.

2. tisíciletí
◄   19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄   ◄   1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981   ►   ►►

1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události

1977
  • Doprava
  • Kultura
  • Sport
  • Společnost
← 1976 | 1978 →

Československo

  • 1. ledna – Byla založena občanská opoziční iniciativa Charta 77 nazvaná dle stejnojmenného dokumentu. Autoři v něm poukazují na nedodržování lidských a občanských práv v Československu, přestože se představitelé ČSSR podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách v roce 1975 zavázali tato práva respektovat. Mezi autory dokumentu patřili Jan Patočka, Václav Havel, Václav Benda, Ludvík Vaculík a další. Orgány státní bezpečnosti začaly bezprostředně po zveřejnění Charty její autory i signatáře pronásledovat.
  • 12. ledna – Pod titulkem „Ztroskotanci a samozvanci“ vyšel v Rudém právu článek odsuzující signatáře Charty 77 a označující je za „pestrou směsici lidských i politických ztroskotanců, zavilých antisocialistů, sluhů a agentů imperialismu, kontrarevolucionářů, reakcionářů, trockistů, sionistů a renegátů“.
  • 28. ledna – V reakci na vydání prohlášení Charty 77 byla do Národního divadla v Praze svolána podpisová kampaň československých umělců, kteří svými podpisy měli manifestovat pevné odhodlání novými tvůrčími činy přispět k socialistickému rozvoji společnosti. Provolání „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, pro něž se vžil zkrácený název „Anticharta“, přečetla herečka Jiřina Švorcová. Většina umělců však podepsala dokument pod nátlakem, nebo v dojmu, že se jedná o „prezenční listinu“ shromáždění.
  • 22. února – V první československé Jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice došlo k havárii. Během výměny palivového článku v reaktoru došlo k ucpání chladicích prostorů článku silikagelem a k následovnému přehřátí. To vyvolalo roztavení palivových prutů a poškození přívodní roury na těžkou vodu. Ta poté pronikla do primárního okruhu reaktoru a poškodila povrch paliva, přičemž došlo k úniku radioaktivních látek, který z důvodu netěsnosti parogenerátorů kontaminoval i sekundární okruh reaktoru. Na mezinárodní stupnici jaderných událostí byla nehoda klasifikována stupněm č. 4 (ze 7). Provoz na nejstarším – prvním reaktoru elektrárny Jaslovské Bohunice spuštěném v roce 1972 již nebyl obnoven.
  • 13. března – Na následky několika opakovaných krutých výslechů StB zemřel v Praze na mozkovou mrtvici vynikající československý filozof, jeden z autorů Charty 77, profesor Jan Patočka. Jeho pohřeb, který se, za dozoru StB konal 17. března v církevním duchu v prostoru pražského Břevnovského kláštera, se stal tichou manifestací odporu proti komunistickému režimu.
  • 27. dubna – V Karlových Varech byla dokončena rozlehlá budova lázeňského hotelu Thermal. Jako poslední byla předána kulturně – společenská část hotelového komplexu. Akt otevření provedl člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Josef Kempný. Výstavba hotelového komplexu trvala 9 let, hlavním zhotovitelem díla byly Pozemní stavby Karlovy Vary. Projekt desetipatrového hotelu s téměř třemi sty pokoji vystavěného na nábřeží řeky Teplé je dílem architektů Věry a Vladimíra Machoninových.[1]
  • 27. června – František Tomášek byl jmenován kardinálem.
  • 20. října – Při pádu vrtulníku v blízkosti bratislavského letiště zahynula manželka prezidenta Gustáva Husáka Viera Husáková, její osobní lékař a tříčlenná osádka stroje.
  • 1. prosince – Na jednání ÚV KSČ členové připustili počínající ekonomické potíže československé ekonomiky objevující se od počátku 6. pětiletky pramenící zejména z ropné krize, jež prohloubila dysfunkce ekonomického modelu se zaměřením na těžký průmysl, který omezoval konkurenceschopnost čsl. hospodářství.
  • 10. prosince – Na 1. programu Československé televize měl premiéru populární dvanáctidílný televizní seriál Žena za pultem natočený režisérem Jaroslavem Dudkem podle scénáře Jaroslava Dietla. Seriál popisuje osobní i pracovní starosti prodavačky Anny Holubové a jejích kolegyň a kolegů z jedné pražské velkoprodejny potravin. Hlavní roli ztvárnila Jiřina Švorcová.

Svět

Vědy a umění

Nobelova cena

Narození

Demografický vývoj v Česku
1977
Střední stav obyvatel10 189 312
Narození182 865
Zemřelí126 214
Přirozený přírůstek55 549
Přírůstek stěhováním1 307
Celkový přírůstek56 856
Tento box:

Česko

Svět

Orlando Bloom (* 13. leden)
Shakira (* 2. únor)
Zdeno Chára (* 18. březen)
Sarah Michelle Gellar (* 14. duben)
Thierry Henry (* 17. srpen)
Bode Miller (* 12. říjen)
David Trezeguet (* 15. říjen)
Brittany Murphy (* 10. listopad)
Adam Małysz (* 3. prosinec)
Emmanuel Macron (* 21. prosinec)

Úmrtí

Česko

Jan Patočka († 13. březen; filosof)
Jan Zrzavý († 12. říjen; malíř)

Svět

Elvis Presley († 16. srpen)
Charlie Chaplin († 25. prosinec)

Hlavy států

Evropa:

Ostatní:

Reference

  1. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1977/4/28/2.png

Externí odkazy

Digitální archivy k roku 1977