Kilián Nowotny

V dnešním světě se Kilián Nowotny stal tématem zájmu mnoha. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na dnešní společnost nebo jednoduše jeho popularitě mezi různými skupinami, Kilián Nowotny upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku hluboce prozkoumáme mnoho aspektů Kilián Nowotny a prodiskutujeme jeho důležitost v současném kontextu. Od jeho počátků až po jeho vývoj v průběhu času, včetně jeho vlivu na různé oblasti každodenního života, se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní plně pochopit význam Kilián Nowotny dnes.

Franz Nowotny
Narození1. prosince 1905
Jihočeský kraj
Úmrtí12. března 1977 (ve věku 71 let)
Waldkirchen
Povoláníobchodník, pašerák, agent a mule
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kilián „Franz“ Nowotny se svým psem Alíkem (30. léta 20. století)[1]
Kiliánova trasa vedla přes Chalupskou slať
Pomník králům Šumavy

Kilián „Franz“ Nowotny (1. prosince 1905 Staré Hutě u Nových Hutí – 12. března 1977 Waldkirchen,[2] Západní Německo) byl českoněmecký pašerák, převaděč a agent americké zpravodajské služby CIC, původem z jihočeských Starých Hutí, který mnohokrát nelegálně překročil hranici mezi Bavorskem a jižními Čechami.[3]

Život

Narodil se v německé rodině na Šumavě ve Starých Hutích (Kaltenbach) nedaleko Nových Hutí. Vyučil se řezníkem, oženil se a přestěhoval k ženě do usedlosti na Pláních. Přivydělával si pašeráctvím přes hranici do Bavorska. Za války sloužil v německém wehrmachtu. Po válce se vrátil na Šumavu, ale v roce 1946 byla celá rodina odsunuta do Bavorska. Usadil se nedaleko hranic v bavorském Röhrnbachu, kde založil velkoobchod se dřevem.

I když se v řadě publikovaných článků o něm objevuje tvrzení, že se jmenoval Franz a Kilián bylo krycí jméno, ve skutečnosti to bylo obráceně, o čemž svědčí nápis na hrobě i zápisy v matrikách.[4]

Po komunistickém převratu v roce 1948 se stal agentem americké zpravodajské služby CIC. Převáděl přes hranici do Československa americké tajné agenty a z Československa do Bavorska emigranty. V roce 1950 byl nedaleko Františkova na Šumavě zraněn při přestřelce s příslušníky tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Díky znalosti terénu se mu podařilo uniknout zpět do Bavorska, kde byl dopraven do bavorské nemocnice v Grafenau,[3] jeho tři společníci byli dopadeni a odsouzeni a jednomu z nich, bývalému příslušníkovi SNB Bohuslavu Benešovi, byl udělen trest smrti.

Po tomto incidentu se do Československa už nikdy nevrátil. Zůstal však nadále ve styku s československou emigrací. Rádio Svobodná Evropa v Mnichově a ve Vídni s ním natočilo celou řadu relací. Roku 1957 byl na něho ze strany StB dokonce i spáchán pokus o atentát. Do konce svého života v roce 1977 se živil jako obchodník se dřevem. Zemřel ve věku 72 let ve Waldkirchenu.

Kiliánova trasa, nazývaná někdy jako Kanál 54,[5] začínala na výpadovce z Vimperka směrem přes lesy na stráních kopců Jilmová a Kamenná hora k Medvědímu potoku. Po jeho překročení pak okolo Michlovy hutě vzhůru mezi kopci Kamenná a Bukovec, směrem na Nový Svět. Dále přes silnici z Borových Lad do Nových Hutí a pak přes Chalupskou slať k Janské hoře a pod ní k osadě Františkov. Potom bylo nutné překročit Vltavu a stoupat ke Stolové a Stanové hoře a dále k silnici mezi Bučinou a Kvildou. Pak se trasa stáčela přímo ke státní hranici v oblasti pramenů Vltavy.[6][7]

Koncem 50. let se na Šumavě, hlavně v Kvildě a jejím okolí a na Prášilech, natáčel ideologicky zaměřený film Král Šumavy. Scenáristé se inspirovali stejnojmenným románem spisovatele Rudolfa Kalčíka, který však nemá se skutečným životem Nowotného nic společného.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ORTSAUSSCHUSS KALTENBACH (ČESKY: MÍSTNÍ VÝBOR KALTENBACH). Kaltenbach: Heimat im Böhmerwald (česky: Kaltenbach: domov na Šumavě). Ilustrace Kilian Heigel. Röhrnbach, okres Freyung-Grafenau: Kaltenbach / Röhrnbach, 1980. 504 s. Dostupné online. S. 317. (německy) (Vlastivědné muzeum Röhrnbach Kaltenbach se nachází v obci Röhrnbach v zemském okrese Freyung-Grafenau v Bavorsku). 
  2. ↑ Kilián Nowotný, Král Šumavy . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31. 
  3. ↑ a b Kdo vlastně zastřelil Krále Šumavy?. Reflex.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.kallich.tym.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31. 
  5. ↑ Král Šumavy a jeho Kanál 54
  6. ↑ Za králem Šumavy
  7. ↑ Král Šumavy – mapa
  8. ↑ GÁLIS, Radek. Král Šumavy zachytil drsný život u hranic. ceskobudejovicky.denik.cz. 2011-06-24. Dostupné online . 

Související články