Embargo
Tento článek se bude zabývat tématem Embargo, které v poslední době získalo na významu díky svému vlivu v různých oblastech. Od svého vzniku vzbuzuje Embargo zájem výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti a vyvolává debaty a úvahy o svých důsledcích. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy budou prozkoumány různé aspekty související s Embargo, od jeho původu až po jeho vliv na současnou společnost. Stejně tak budou zkoumány různé perspektivy a pozice, které existují kolem tohoto fenoménu, s cílem poskytnout jeho úplnou a objektivní vizi.
Embargo je zákaz vývozu něčeho (např. suroviny, výrobku, zbraní) do nějakého státu či zákaz obchodování s tímto státem.
Embargo představuje jeden z nejkrajnějších prostředků diplomatického nátlaku, resp. odvetného opatření, které může stát vůči jinému státu vydat (když se nebere v potaz vyhlášení války). O uvalení embarga rozhoduje jak jednotlivý stát, tak i světové organizace jako například OSN. V případě Kuby jsou to pouze USA v rozporu s rezolucí OSN.[1]
Určitou specifickou roli hrají embarga v oblasti produktů zbrojního průmyslu a strategických surovin, která nemusí být myšlena ani jako nátlak – často bývají používána preventivně, aby zabránila zneužití těchto artiklů, nebo aby si uchovala strategicky důležité zdroje pro další časy.
Ekonomické sankce
Někdy jsou zaměňovány pojmy embargo a ekonomické sankce. Sankce ale mohou být zamýšleny jako donucení (pokus změnit chování aktéra hrozbou sankce) nebo odstrašení (pokus zabránit aktérovi v konání určitých akcí).[2][3]
Reference
- ↑ Rezoluce Valného shromáždění OSN 58/7 z 4.11.2003, http://www.adh-geneva.ch/RULAC/pdf_state/GA.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ DREZNER, Daniel W. The Hidden Hand of Economic Coercion. International Organization. 2003, s. 643–659. Dostupné online. ISSN 0020-8183. doi:10.1017/S0020818303573052. JSTOR 3594840. S2CID 154827129.
- ↑ PAPE, Robert A. Why Economic Sanctions Do Not Work. International Security. 1997, s. 90–136. Dostupné online. ISSN 0162-2889. doi:10.2307/2539368. JSTOR 2539368.
