V dnešním světě se Jindřich Šebánek stal stálým tématem konverzace. Jak společnost postupuje, důležitost Jindřich Šebánek se stále více projevuje v různých aspektech každodenního života. Od pracoviště až po osobní se ukázalo, že Jindřich Šebánek má významný dopad na způsob, jakým spolu lidé interagují a jak se různé situace odehrávají. V průběhu let vyvolal Jindřich Šebánek diskusi a úvahy a ukázal se být relevantním tématem v současném kontextu. Tento článek prozkoumá různé pohledy na Jindřich Šebánek a analyzuje jeho vliv v různých oblastech moderního života.
prof. PhDr. Jindřich Šebánek, DrSc. | |
---|---|
Narození | 12. října 1900 Písek ![]() |
Úmrtí | 14. ledna 1977 (ve věku 76 let) Brno ![]() |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | archivář, pedagog, historik a učitel |
Politická strana | Komunistická strana Československa |
Děti | Hana Hrstková (Šebánková) Jiří Šebánek - botanik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Šebánek (12. října 1900 Písek[1] – 14. ledna 1977 Brno) byl český historik a archivář.
Dne 1. listopadu 1923 nastoupil jako archivář do Moravského zemského archivu v Brně.[2] O dva roky později 16. ledna 1926 se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně oženil s Annou Tamchynovou. Z manželství se narodil syn Jiří (16. prosince 1926 - 6. června 2013) a dcera Hana (* 6. dubna 1944).[3] Od roku 1934 působil na Masarykově univerzitě jako docent. V zemském archivu působil až do září 1937. Dne 30. září 1937 byl jmenován mimořádným profesorem pomocných věd historických na Masarykově univerzitě v Brně.[4] Řádným profesorem byl jmenován v roce 1946.[5]
V letech 1948–1949 byl děkanem FF MU. Zde se mu podařilo vytvořit významné centrum PVH zabývající se studiem středověkého diplomatického materiálu. Navázal na ediční činnost Gustava Friedricha a pokračoval (ve spolupráci se Sášou Duškovou) ve vydávání českého diplomatáře. Zemřel na následky cévní mozkové příhody 14. ledna 1977 v Brně.[6]