Władysław Długosz

V dnešním světě se Władysław Długosz stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na ekonomiku, Władysław Długosz vyvolal četné debaty a vyvolal rostoucí zájem o jeho studium a porozumění. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Władysław Długosz, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Jaká je dnes role Władysław Długosz? Jaký byl její dopad v různých oblastech života? Tyto a další otázky budou řešeny s cílem poskytnout úplnou a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Władysław Długosz
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918
Poslanec haličského zem. sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Ministr pro haličské záležitosti
Ve funkci:
19. listopadu 1911 – 26. prosince 1912
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyKarl von Stürgkh
PředchůdceWacław Zaleski
NástupceZdzisław Morawski
Člen Polského senátu
Ve funkci:
1922 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub
Pol. Str. Ludowe „Piast”
Narození24. července 1864
Krakov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. června 1937 (ve věku 72 let)
Siary nebo Krakov
Profesepolitik
OceněníŘád znovuzrozeného Polska
Řád železné koruny
CommonsWładysław Długosz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Długosz, též Ladislav Dlugosz (24. července 1864 Krakov – 24. června 1937), byl polský podnikatel v ropném průmyslu a politik z Haliče, před rokem 1918 aktivní v rakousko-uherské, respektive předlitavské politice, v letech 1911–1912 ministr pro haličské záležitosti.

Biografie

Působil jako statkář a podnikatel v ropném průmyslu v obci Siary. Podílel se na založení strany Polskie Stronnictwo Ludowe „Piast”. Byl poslancem haličského zemského sněmu.[1][2] Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Halič 49. Usedl do poslanecké frakce Polský klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[3]

Za vlády Karla Stürgkha se dodatečně stal ministrem pro haličské záležitosti. Funkci zastával v období 19. listopadu 1911 – 26. prosince 1912.[4]

V roce 1918 byl členem Polské likvidační komise.[1][2] Politicky se angažoval i po vzniku samostatného Polska. Od roku 1922 byl členem Polského senátu. Setrval zde do roku 1926.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Długosz Władysław . encyklopedia.pwn.pl . Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ a b Długosz, Władysław . baza-nazwisk.de . Władysław Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 591. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vláda Karla Stürgkha (1911–1916)
Předseda vlády Předlitavska

Karl von Stürgkh (3. listopadu 1911 – 21. října 1916)

Ministři Předlitavska

Karl Heinold (vnitro) •→ Konrad Hohenlohe (vnitro) • Robert Meyer (finance) •→ Wacław Zaleski (finance) •→ August von Engel (finance) •→ Karl von Leth (finance) • Max von Hussarek (kult a vyučování) • Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Mauriz von Rössler (obchod) •→ Rudolf von Schuster-Bonnott (obchod) •→ Alexander Spitzmüller (obchod) • Wacław Zaleski (zemědělství; správce) •→ Albín Bráf (zemědělství) •→ Franz von Zenker (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice) • Otakar Trnka (veřejné práce) • Wacław Zaleski (haličské záležitosti) •→ Władysław Długosz (haličské záležitosti) •→ Zdzisław Morawski (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska

Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) •→ Leopold Berchtold (zahraniční věci) •→ István Burián (zahraniční věci) • Moritz von Auffenberg (válka) •→ Alexander von Krobatin (válka) • István Burián (finance) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Ernest von Koerber (finance)